„Je třeba si připomínat významné osobnosti našeho kraje, napříč obory. A že jich tu je, ať už historických nebo současných. Velmi často jejich osudy kopírují a dokládají tu kterou dějinnou etapu,“ uvedla Květa Vinklátová, náměstkyně pro kulturu, památkovou péči a cestovní ruch Libereckého kraje.

Antal Stašek se narodil roku 1843 ve Stanovém a do Semil se přistěhoval v roce 1878. Z počátku psal především verše, ale největšího úspěchu dosáhl knihou o podkrkonošských spiritistech Blouznivci našich hor. Velmi úspěšný byl i román O ševci Matoušovi a jeho přátelích. Na přelomu 19. a 20. století Staškova popularita kulminovala a po otevření Riegrovy stezky v roce 1909 početné skupiny turistů po absolvování trasy ze Železného Brodu vyčkávaly před jeho domem v naději, že zahlédnou známého spisovatele. Většinou se jim to podařilo, Stašek jim pokynul z okna, někdy vyšel i před dům.

Po dramatickém vývoji hospodaření městské spořitelny, jíž byl ředitelem, rezignoval na funkci a odstěhoval se do Prahy, kde roku 1931 zemřel. Antalu Staškovi byl v semilském urnovém háji postaven pomník a byla sem i přemístěna urna. Roku 1933 však byla urna odcizena a ani přes vypsanou odměnu za vypátrání pachatele se ji nikdy nepodařilo najít.

Strašidelná stezka v Dolní Řasnici.
OBRAZEM: V Dolní Řasnici se to hemžilo strašidly

Jeho syn Kamil se narodil v jednopatrovém domě číslo popisné 2 na křižovatce v centru Semil proti poště, ve stavení, kde sídlila známá hospoda U české koruny a v němž míval advokátní kancelář jeho otec. Původně panský dům s důchodní kanceláří a solnicí je připomínán již v 17. století. Od roku 1960 slouží coby sídelo Muzea a Pojizerské galerie. V patře a v podkroví jsou umístěny stálé expozice, přízemní místnosti jsou využívány pro krátkodobé výstavy a kulturní akce.

Kamil šel v otcových šlépějích, zabýval se literární tvorbou a žurnalistikou. Zvolil si pseudonym Ivan Olbracht. V letech 1909 až 1916 pracoval jako redaktor Dělnických listů ve Vídni. V té době mu vyšly první dvě významné práce O zlých samotářích a Žalář nejtemnější. Po založení komunistické strany se stal jejím oddaným stoupencem a bouřlivé sociální hnutí poválečných let se snažil vystihnout v románu Anna Proletářka. V roce 1929 se postavil spolu s dalšími spisovateli proti Gottwaldem nastolenému kursu ve straně a z KSČ vystoupil. V polovině 30. let obrátil svou pozornost k problémům nejvýchodnější části republiky. Na

Podkarpatské Rusi vznikly knihy Hory a staletí, Golet v údolí a jeho vrcholné dílo Nikola Šuhaj loupežník. Ivan Olbracht zemřel roku 1952 v Praze.

Oba spisovatele zpodobnil roku 1960 akademický sochař Josef Malejovský v bronzovém sousoší před vstupem do Palackého sadů.

Jan Mikulička, Liberecký kraj