Slovanské sídlo Lužických Srbů dostalo městská práva od Karla IV. A do roku 1635 patřilo českému království. Po pražském míru, kdy byly saskému kurfiřtovi vyrovnány reparace za válečné útrapy, bylo území Horní Lužice převedeno pod německou správu.

Průvodci turistů se obvykle zastavují na hlavní třídě a upozorňují na nevýraznou čáru uprostřed silnice. Až sem sahala moc českých panovníků do roku 1635.

Perníky se v Pólčnici pečou od roku 1558, kdy jeden městský pekař dostal právo je vyrábět. Tradičně peče celá řada malých firem a dokonce existuje i malá továrna na jejich výrobu. Pulsnitz je proto nazýváno městem perníků. Pro pernikáře je advent dobou, kdy se koná soutěž o nejlepší Saský perník. Účastní se střední školy, ale i domácnosti a profesionální pernikáři. Nejlepší perníky jsou pak prezentovány na výstavě v Berlíně.

Každoročně v listopadu je v městečku vánoční perníkový trh. Kdo se o výrobu perníku více zajímá, může navštívit muzeum s ukázkovou dílnou, kde je možno si vyzkoušet přípravu těsta a pečení. Pro vítěze soutěže je potvrzena privilegovaná účast na drážďanském vánočním trhu.

Peče se zde snad v každé rodině a dřívější recepty byly pěkně peprné, ne nadarmo se perník odvozuje od německého Pfeffer – pepř. Pfefferkuchenm je perníkový koláč. Peče se z mouky a medu s přidáním pepře, případně dalších přísad. Ve městě je muzeum perníků. Součástí expozice je vedle různého nářadí také historická pec a návštěvník si může zakoupit balíčky perníku od místních výrobců. Existuje i několik prodejen místních pekařských firem.

Listopadové pernikářské dny jsou příležitostí pro návštěvníky k ochutnávce a nákupu. Trhy se konají pravidelně od roku 2003, ale letos byly zrušeny, další se uskuteční od 5. do 7. 11. 2021.

Pulsnitz je významné také hrnčířstvím a modrotiskem. Dodnes jedna dílna vyrábí původní lužickou keramiku s modrou a hnědou glazurou. Ve městě se dochoval barvířský dům, kde se vyráběly modrotiskové látky, přes 600 tiskařských štočků, z toho řada z 18. – 19. století. Městské muzeum je umístěno v prostorách, které vznikly celkovou přestavbou bývalé textilní továrny. Sousoší tří děvčátek při vstupu do muzea představuje symboliku tradičních řemesel v Półčnicy: tkalcovství, pernikářství a hrnčířství.

Všem třem řemeslům je v muzeu věnována pozornost a při prohlídce je možno zažít chod domácí tkalcovny a dalších tkalcovských strojů. Vzorkovnice vyrobené z hruškového dřeva, doplněného plíšky a hřebíčky z mosazi, sloužily k výrobě tradičního modrotisku. Tisk si můžete v muzeu vyzkoušet i sami. Z místností věnovaných řemeslu pernikářství se line vůně mnoha koření. Sbírka muzea obsahuje například formy na pečení perníku včetně těch nejstarších. V ukázkové dílně si lze vyzkoušet přípravu těsta a pečení. Při zvláštní příležitosti je možné zhlédnout i výrobu keramiky: točení hrnčíř-ským kruhem a malování.

Historickou památkou obce je trojlodní halový kostel sv. Mikuláše, poprvé je zmíněn roku 1473. Má oltář z keramiky, který pořídil na vlastní náklady hrnčířský cech města. Náměstí se studnou a starou radnicí, jejíž červená fasáda s renesančním štítem upoutává pozornost, je památkově chráněné. Zámek v jižní části města je renesanční ze 16. století, dnes je v něm rehabilitační klinika. K procházce zve přilehlý zámecký park v anglickém a francouzském stylu.

Milan Turek