Už dávno jsem chtěl vidět onen pohádkový zámek Neuschwanstein s mnoha věžičkami a cimbuřím, který nechal postavit ještě s několika dalšími, bavorský král Ludvík II., někdy zvaný Šílený. Jeho slavný zámek pak inspiroval nejen animovanou verzi Šípkové Růženky, ale především zámky ve všech světových Disneylandech. A tak jsme se za ním a dalšími zámky, ale i překrásnou přírodou jižního Německa, vydali.

Nejdřív krátce o Ludvíku II. Bavorském, zajímavé to osobě předminulého století, který byl ve druhé půli 19. století bavorským králem, pokud to není někomu známo. Z politického hlediska ne příliš významným, ale do historie vstoupil jako velký mecenáš umění. Díky zámkům, které vybudoval a také pro svůj tragický osud byl nazýván pohádkovým králem. Byl trochu podivný. V čem? Stále chtěl něco mimořádného a úsloví, že veškerý pokrok zapřičinili lidé alespoň trochu jinačejší, na něj tzv. sedělo. Cpali mu různé šlechtičny, i z carského dvora - nikdy se neoženil. Byl zamilován do Sisi, tedy Alžběty Bavorské, ale ta si vzala rakouského císaře Františka Josefa I., zasnoubil se tedy s její sestrou Sofií, zasnoubení pak třikrát zrušil. S největší pravděpodobností byl homosexuál, měl vztahy se svými komorníky, operními pěvci a herci, což vedlo ke skandálům. Prohloubily se u něj pocity osamělosti, vášní se mu stalo jídlo, značně ztloustl. Na svých hradech měl tzv. "stolečku prostři se" - tedy stůl, který mu vyjížděl ze spodního patra, kde byla kuchyně, s vybranými lahůdkami, plněný několikrát za sebou. Bolesti hlavy a nespavost řešil nočními projížďkami s koňmi krajinou.

Měl sklony k melancholii, záchvaty vzteku. Jeho největším potěšením byla ale pro něj výstavba a výzdoba jeho zámků a taky operní představení, kdy byl třeba jen jediným divákem. Chtěl se i vzdát trůnu a odstěhovat se do ciziny - neudělal to. Jeho bratr byl ve 28 letech prohlášen za duševně chorého. Ludvíka ovlivnila hudba Richarda Wagnera a podnítila jeho zájem o mýtické hrdiny, báje a pohádky. Wagnera k sobě povolal a platil mu rentu a nic mu nedokázal odmítnout. Když na něm Wagner ale žádal soukromé divadlo, které mělo stát 5 milionů zlatých, míra trpělivosti občanů i ministerské rady byla překročena a Wagner byl z Bavorska vyhnán. Na umění ale Ludvík nehodlal šetřit - "vrazil" do něj, jak se říká, většinu peněz z osobní, ale i státní pokladny.

Nejvíc peněz ale pohltila výstavby zámků Neuschwansteinu, Herrenchiemsee a Linderhofu, jejichž stavební rozpočet byl až trojnásobně překročen. U poddaných byl Ludvík oblíbený, u bavorské vlády a vyšších kruhů nikoliv. Už za života byl považován za duševně chorého, z medicinského hlediska ale ne. Ludvík II. vždy toužil žít a vládnout jako jeho velký vzor francouzský Král Slunce Ludvík XIV., ale jeho politické schopnosti ani finanční možnosti neměl. Ludvíkův zámek Herrenchiemsee je kopií francouzských Versailles s větším zrcadlovým sálem než ten v nich, ale nemá postranní křídla - na ně už peníze nezbyly. Ve čtyřiceti letech, kdy už toho vystavěl dost a stále nechtěl přestat,

jej ministerská rada odvezla na hrad Berg a tam za nejasných okolností skonal. Událost má tři verze - sebevraždu, vraždu i s jeho lékařem, tedy nepohodlným svědkem, či utonutí v ledové vodě jezera po infarktu či mrtvici, ač byl výborný plavec.

close Německý zámek Neuschwanstein. info Zdroj: Se souhlasem Ervína Dostálka zoom_in Německý zámek Neuschwanstein.

Vyrazili jsme po jeho stopách. Přes Mnichov do podhůří Alp do Ludvíkova prvního zámku Linderhof. Co o něm říci? Nádherný, ve stylu rokoka, samozřejmě se samoobslužným jídelním stolkem a s krajinnou zahradou integrovanou do okolní alpské přírody. V parku je několik budov různých typů: Venušina grotta (jeskyně) k prvnímu jednání opery Tannhäuser, kde se Ludvík nechával vozit ve své zlaté labutí loďce přes podzemní jezero barevně osvícené 24 dynamy, dále Hundingská chýše, architekti museli i když ještě ležel sníh připravit kvetoucí louku, maorský stánek s pavím trůnem, Marocký pavilon a další zajímavosti.

Následoval hlavní cíl cesty - zámek Neuschwanstein. Jeho návštěva je ale stále vyprodána, ročně jej chce zhlédnout zhruba jeden milion šest set tisíc návštěvníků. Podařilo se zajistit prohlídku v podvečer v 18. 10 hodin a tak v mezidobí předtím byl navštíven ten, co stojí proti němu, tedy Hohenschwangau, spojovaný s mýtickou postavou Lohengrina, Labutího rytíře. V podvečer tedy následoval Neuschwanstein. Připomíná středověký hrad, ale jde o poměrně mladý zámek, v interiérech obložen drahocenným novogotickým řezbářským obložením ve stylu novoromantismu a historismu. Nejkrásnější a nejproslulejší místností zámku je trůnní sál, zhotovený podle vzoru známé Hagia Sofia z Istanbulu. Sál je překrásný, ale na vlastní trůn, který tu chybí, ale už nezbyly peníze.

Poslední ze čtyř zámků spojených s osobou krále Ludvíka II. leží přímo v "bavorském moři", na ostrově uprostřed jezera Chiemsee. Zámek Herrenchiemsee je kopií francouzských Versailles. Kašny, vnitřní výzdoba, Zrcadlový sál, opět "stolečku prostři se" a další zajímavosti. Bavorský král, sice podivný, s chutí více se věnovat umění než vládnout, mnohými nepochopený, milovaný svým lidem, zanechal po sobě mimořádné stavby, na něž se jezdí dívat miliony návštěvníků. A tentokrát i my…

Ervín Dostálek