Sportovní klub Višňová vznikl v obci již v roce 1946, tedy těsně po odsunu Němců z pohraničí a následném osidlování nejen českým obyvatelstvem. Je velmi obdivuhodné, že v tak krátké době, kdy se snad ani noví občané nemohli zabydlet a rozkoukat, se zrodila velmi silná myšlenka, obrovská touha a nadšení mnohých pro vznik sportovního areálu.

Za hostincem uprostřed vesnice bývala v těchto letech velká zahrada s jabloněmi. Sad byl neudržovaný a tak bylo rozhodnuto jabloně vykácet a vybudovat fotbalové hřiště. Přeskočím nyní, ale přesto s velkou úctou, všechny ty, kteří svým nadšením a svou prací dali základ našemu dnešnímu fotbalovému hřišti, jeho zázemí a vybudovali velmi silné kořeny vynikajícího fotbalu ve Višňové.

A jaké že tedy byly ještě začátky? Vybudováním fotbalového hřiště problémy nekončily. Hráči neměli žádné zázemí a tak se převlékali v hostinci u Nejedlů a myli se v potoce. Trenýrky měli ušity z prostěradel a trika ze starých praporů. Trika byla v červeno-bílé barvě, prapory v té době ještě neměly modrý klín. Ostatní sportovní výstroj si musel každý hráč zajistit sám.

V září se Roska Česká Lípa, spolu se spřátelenou Roskou Liberec, zúčastnila víkendového rekondičního pobytu v klášteře Mezinárodního centra duchovní obnovy v Hejnicích.
Členové českolipské a liberecké Rosky vyjeli na rekondici do Hejnic

V roce 1946 se náš SK Hraničář, dnes TJ Jiskra Višňová, zapojil do okresních soutěží. Nebylo žádnou zvláštností, že návštěvnost vystoupala až na 500-800 diváků. Fotbalisté se ale účastní i dalších sportů jako plavání v Novém městě pod Smrkem, běhu višňovského okruhu, lehkoatletickým závodům nebo volejbalu. Dokonce se naše družstvo v Tyršově odznaku zdatnosti umístilo v rámci celé republiky jako druhé. Hned při svém zrodu disponoval fotbalový klub řadou vynikajících hráčů, kteří měli za sebou bohatou činnost v divizních a prvotřídních oddílech ve vnitrozemí. Tak to byly první úspěchy našich fotbalistů a zdaleka ne poslední.

V průběhu padesátých let díky finančním prostředkům n. p. Juta dostalo hřiště svůj definitivní ráz. V dalších letech následovala výstavba kabin, oplocení hřiště a v pozdější době přibylo i sociální zařízení se sprchami, přístavba rozhlasové kabiny a klubová místnost. Díky práci mnohých dobrovolníků a milovníků fotbalu z řad mužů i žen sloužily kabinky až do roku 2020.

Během 75 let bylo vykonáno mnoho práce, odehrála se celá řada zápasů, byly zhlédnuty velké slávy i prohry, spousta příběhů se zapsalo do paměti fanoušků. V roce 2020 rozhodlo zastupitelstvo obce o výstavbě nového zázemí z důvodů nevyhovujících elektrických rozvodů, nedostatečných hygienických podmínek a špatného stavebního stavu. Obec uspěla v dotaci a se spoluúčastí financování se pustila do přestavby.

Po krásných místech Jizerských hor: Z nejvyšší osady na tajemná rašeliniště.
FOTO: Po krásách Jizerských hor: Z nejvyšší osady na tajemná rašeliniště

Cesta byla náročná a není nyní účelem psát o všech problémech, které bylo třeba okamžitě řešit. Nový Betonek stojí. Máme nové oplocení areálu, nový chodník, automatické zavlažování atd. Nemalou částkou každoročně naše obec přispívá z rozpočtu na fungování a další zvelebování areálu. Také díky sponzorům se daří udržet naše fotbalové hřiště v dobrém stavu.

Proč vlastně právě nyní čtete tento článek o historii našeho fotbalu. Je to moje reakce na článek v Libereckém deníku, který vyšel 12. 10. 2021 po derby Višňová – Frýdlant. Nad titulkem „Prokletí dál trvá. Na prasečáku to nešlo, řekl šéf Frýdlantu“ se mně zastavuje srdce a jak jsem později zjistila, nebyla jsem sama.

A to následuje článek, ve kterém se zmíněný prasečák z úst předsedy frýdlantského Slovanu opakoval ještě jednou. Jsem z fotbalové rodiny, zažila jsem mnohé a silné emoce k fotbalu patří. Ovšem toto velmi nevhodně a urážlivě zvolené slovo je nehoráznost. Naši mladí lidé se brání po svém, ale co ty starší ročníky, kterým toto vyjádření ublížilo nejvíce.

Vážený pane s vytříbeným slovníkem, terén a podmínky byly pro oba manšafty stejné a chci jen podotknout, že historie se neptá, jaké byly důvody prohry, ale kdo v zápase zvítězil. Nikterak tímto nechci poškodit dobrou spolupráci s frýdlantským fotbalovým klubem, naopak si toho velmi vážím, ale reakce je opravdu na místě. Co myslíte, dočkáme se omluvy?

Jana Žáková