Bezpříspěvkové dárcovství je trvalým úkolem Českého červeného kříže. Je to občanské sdružení, národní společnost mezinárodního hnutí. Již pět let po vzniku mezinárodní organizace byl 5. září 1868 založen Vlastenecký pomocný spolek pro Království české.

5. června 1993 vzniká Český červený kříž, který byl 26. října 1993 přijat za člena Mezinárodní federace Červeného kříže a Červeného půlměsíce. Úkolem ČČK je v souladu s principem humanity předcházet a zmírňovat utrpení, chránit život, zdraví a důstojnost lidské bytosti, podporovat porozumění, spolupráci a mírové soužití mezi lidmi.

ČČK je patronem dárcovství od roku 1948. Za bezpříspěvkové darování krve oceňuje dárce medailemi profesora MUDr. Jana Janského, objevitele čtyř krevních skupin. Za deset odběrů dostane dárce bronzovou medaili, za dvacet stříbrnou, za čtyřicet zlatou.

14. červen je Světový Den dárců krve, který se slaví od roku 2003.

Milan Turek získal za bezpříspěvkové odběry zlatou medaili MUDr. J. Janského.Milan Turek získal za bezpříspěvkové odběry zlatou medaili MUDr. J. Janského.Zdroj: evazimaV Liberci žije osmdesátiletý pamětník, který poprvé daroval krev již jako voják základní služby v roce 1967. Pan Milan Turek pracoval v liberecké Textilaně jako skladový dělník.

Takto vzpomíná:

„Po ruské okupaci v roce 1968 byla společnost v Československu bez dřívější velké občanské aktivity umlčena a lidé propadali až do letargie. Začátkem sedmdesátých let se počal rozvíjet sportovní život a v továrnách částečně i společenská aktivita. Komunisté věnovali dost prostředků na rozvíjení těchto společenských a sportovních aktivit a v národním podniku Textilana vznikla jako jedna z nich společnost dobrovolných dárců krve. V té době jsem už byl dobrovolným dárcem krve, a tak jsem založil v Textilaně Spolek dárců krve. Sám jsem získával další dobrovolníky pro darování krve a v roce 1971 za pomoci Okresního výboru Československého červeného kříže jsem založil v Textilaně spolek dárců krve a byl jsem jejím předsedou pět let.

V celé továrně pracovalo ve čtyřech zdravotnických skupinách asi 150 lidí, většinou to byly ženy. Na každé dílně pracovala zdravotnická skupina a já sám jsem byl metodikem zdravotních skupin. Poté jsem pracoval jako aktivista Okresního výboru Československého červeného kříže ve skupině dárců v Liberci. Pro dárce mimo odměny jsem organizoval besedy, exkurze, pochody přírodou, a také návštěvu v sousedním Německu v Muzeu hygieny. Ve společnosti ČSČK jsem pracoval jako aktivista až do poloviny osmdesátých let, kdy jsem odešel do jiné firmy. Za svou činnost jsem byl oceněn plaketou Červeného kříže, avšak hlavním uznáním mé práce bylo hodnocení mnohých mých přátel nejen v Textilaně, ale v celém Severočeském kraji.“

Pan Milan Turek získal za bezpříspěvkové odběry zlatou medaili MUDr. J. Janského.

Je třeba si uvědomit, že dobrovolní dárci krve nezištně darují část sebe sama pro záchranu druhého člověka. Každý dárce je hrdina a zaslouží si obdiv nás ostatních. 14. červen je významný den, kdy bychom si měli uvědomit, jak důležitá je krev pro život.

evazima