Všeobecný úbytek druhů včetně některých vzácných a ohrožených rostlin má na svědomí negativní vývoj obhospodařování porostů v minulých obdobích. Tvrdým úderem květnatým loukám byla masivní intenzifikace zemědělské výroby v druhé polovině 20. století, spojená s rozoráváním luk, melioracemi, vápněním a přehnojováním pozemků. V 90. letech minulého století jsme byli naopak svědky rapidního úbytku hospodářských zvířat, extenzifikace hospodaření a ponechání velkého množství luk a pastvin ladem. Výsledkem bylo mnoho degradovaných porostů, zaplevelení a zarůstání pozemků náletovými dřevinami. Dnešní hospodaření se stále potýká s nedostatkem zvířat, která by byla schopna vyprodukovanou travní biomasu využít.

Tam, kde farmáři dosud hospodaří, se projevuje značný nesoulad mezi jejich potřebami a požadavky orgánů ochrany přírody. Pro zajištění alespoň základní péče o travní porosty byl vybudován dotační systém, který však zdaleka neřeší všechny aspekty. Jelikož problémy s biodiverzitou travních porostů existují na obou stranách česko-saské hranice, rozhodli jsme se dát dohromady společný česko-německý tým odborníků a zažádali jsme o projektovou podporu z prostředků EU na řešení této problematiky. Zrodil se tak projekt DiverGrass, financovaný z prostředků EU, v rámci programu SN-CZ Interreg V-A 2014-2020. Propojily se zde zkušenosti pracovníků Výzkumné stanice VÚRV, v.v.i v Liberci, České zemědělské univerzity v Praze a Technické univerzity Dresden - IHI Zittau.

Dlouhodobý pokus na Pralouce.

V rámci projektu bylo v roce 2017 na saské straně založeno 6 experimentů na travních porostech v různých podmínkách, kde jsou porovnávány různé způsoby managementu a jejich vliv na vegetaci. Na české straně byly založeny dva nové experimenty, jeden v Jizerských a jeden v Lužických horách. Do projektu ale byly zahrnuty také 4 dlouhodobé pokusné plochy v podhorské i horské oblasti Jizerských hor, na kterých probíhá studium travních ekosystémů již 14–20 let. Na závěrečném projektovém setkání – workshopu, konaném v Žitavě 24. září, byly pro odbornou veřejnost prezentovány výsledky našich pokusů, ale zazněly zde i zkušenosti s obhospodařováním travních porostů v dalších chráněných územích, např. v KRNAPu, v CHKO České Středohoří či CHKO Labské pískovce.

Společný přeshraniční tříletý projekt letos na podzim končí a zejména výsledky dlouhodobých pokusů jsou základem pro připravovanou odbornou příručku, která by mohla přispět ke zlepšení obhospodařování travních porostů v projektové oblasti. Můžeme tak doufat, že snad jednou i potomci našich děti budou moci obdivovat rozkvetlé louky a nebudou je znát jen z dobových fotografií.

Jan Gaisler