Česká společnost ornitologická (ČSO) záchranný program pro sýčka velmi vítá. Zároveň ale s obavami sleduje plány ministerstva zemědělství znovu povolit jed na hraboše Stutox II, zejména v severozápadních Čechách, které jsou pro sýčky jádrovou oblastí.

Záchranné programy se v Česku připravují pro druhy, u kterých akutně hrozí vyhynutí. Od dnešního dne má svůj záchranný program i sýček obecný. „Schválení záchranného programu přišlo pět minut před dvanáctou, je to výborný a velmi potřebný krok. Jeho oficiální schválení nás těší o to víc, že se jedná o první český záchranný program pro některý ptačí druh,“ sděluje Zdeněk Vermouzek, ředitel ČSO.

Ochrana sýčka patří v ČSO k prioritním a dlouhodobým tématům. Na přípravě záchranného programu se rozhodující měrou podílel Martin Šálek, který se výzkumem a ochranou sýčků dlouhodobě zabývá v ČSO a na Ústavu biologie obratlovců AV ČR. „Díky záchrannému programu bude v dalších letech možné financovat pokračování intenzivní ochrany, která běžela v posledních 3 letech v jádrové oblasti sýčků v Ústeckém a Středočeském kraji v režii ČSO díky projektu Athene. Nový záchranný program řeší nejenom oblast v severozápadních Čechách, ale i zbývající lokality v jiných částech republiky, kde spolupracujeme s místními ornitology,“ vysvětluje Šálek.

Sýčci měli letos úspěšný rok. Díky dostatku hrabošů rodiče vyvedli rekordních 95 mláďat. „Hraboši patří mezi častou kořist sýčků. S obavami proto nyní sledujeme plány ministerstva zemědělství, které chce znovu povolit povrchové rozsypávání jedu na hraboše Stutox II, a to i v Ústeckém a Středočeském kraji, kde žije téměř celá česká populace sýčků. Sýčci polykají hraboše celé a současně jsou malí, mohou mít jen trojnásobek váhy hraboše. Riziko otravy je pro ně velmi vysoké. Mnohaleté úsilí o záchranu sýčků by mohlo snadno být trávením zmařeno,“ říká Vermouzek.

Ornitologové od loňského roku upozorňují na nebezpečí jedu Stutox II pro ptáky a další živočichy, kteří se živí hraboši a hledají potravu na polích. „Nebezpečí se potvrdilo, když loni byly nalezeny desítky mrtvých zajíců, několik bažantů, dva čápi a třináct krkavců, v jejichž těle byl nalezen fosfan, vznikající po rozkladu fosfidu zinku, který je účinnou látkou Stutoxu II,“ uvádí Vermouzek.

Letos se Stutox II rozhazoval velice omezeně, přesto ornitologové znovu zdokumentovali otravy necílových živočichů. „Rozbor potvrdil otravu Stutoxem II u káně a bažanta. Tato mrtvá zvířata jsou však jen špičkou ledovce. Netušíme, kolik dalších zvířat ve skutečnosti uhynulo, protože je nikdo nikdy aktivně nehledal. Skutečně uhynulých zvířat mohlo být desetkrát nebo taky stokrát víc. Nemluvě o skrytě žijících zvířatech, jako jsou třeba lasičky," říká Vermouzek.

Zdeněk Vermouzek, Martin Šálek