Akce „Alej vzpomínek“, podporovaná Libereckým krajem, Nadací ČEZ, Lesy ČR a Vojenskými lesy a statky, navazuje na projekt Národního geoparku Ralsko, nazvaný „Jablka vzpomínek“, od roku 2016 zaměřený na zmapování a záchranu starých odrůd ovocných stromů, které lze dosud nalézt na lokalitách zaniklých obcí v bývalém Vojenském újezdu Ralsko.

První část stromů v místech, kde kdysi byla u Dolní Noviny alej, vysadili brigádníci již na podzim roku 2020. Naroubované jabloně a hrušně, kterými byla alej doplněna o rok později, pocházejí převážně z oblasti Proseče, která se kdysi nacházela na okraji vojenského prostoru zhruba osm kilometrů severovýchodně od Kuřívod.

Za dobu existence projektu „Jablka vzpomínek“ specialisté z Česka a Saska pomohli zaevidovat a popsat více než 300 stromů z Kostřice, Křídy, Holiček, Ostrova a řady zaniklých severočeských obcí. Z těchto stromů jsou pak ve spolupráci s odborníky ze Střední zahradnické a zemědělské školy v Děčíně-Libverdě a se zahradníkem Vlastimilem Kocourkem odebírány rouby a následně vypěstovány nové sazenice ovocných stromů. O takto naroubované regionální odrůdy je značný zájem i mezi veřejností.

Výsadba ovocných stromků v obci Hlavice.
OBRAZEM: Jedlá cesta. V Hlavici lidé sázeli ovocné stromy

„V obnovování historických alejí na území Ralska budeme pokračovat i v budoucnu,“ říká ředitelka geoparku Lenka Mrázová, „Letos se poprvé uskuteční další část tohoto projektu, podporovaná Vojenskými lesy a statky. Připomínkou zdejší historie bude doplnění těchto původních stromů do školních zahrad na Českolipsku. První z těchto stromů mají být vysázeny již nyní u ZŠ Mírová v Mimoni a u základní školy v Kuřívodech.“

Bývalý vojenský prostor Ralsko využívala k výcviku už rakousko-uherská armáda v době vlády Marie Terezie a Josefa II., neboť tehdy byla celá lokalita velmi řídce osídlena. Během 2. světové války zde německý Wehrmacht (Afrikakorps) využíval písčitá pole pro výcvik střelců z panzerfaustu a panzerschrecku v pouštních dunách Afriky. Němci zde rovněž ke konci války vybudovali dvě letiště.

Děkujeme za vaše příspěvky! Posílat je můžete na liberecky@denik.cz nebo přes formulář Čtenář reportér

Od října 1946 až do srpna 1968 sloužil prostor potřebám Československé armády. Po invazi vojsk Varšavské smlouvy v roce 1968 tento strategický prostor jako jeden z prvních obsadila sovětská vojska (Střední skupina vojsk) a zůstala zde „dočasně“ až do 30. května 1991, kdy odjel z Mimoně v rámci “polistopadového odsunu“ poslední vlak směr východ. Vojenský újezd Ralsko o rozloze 250 km2 přitom patřil mezi jejich největší stálé základny v zemích bývalého východního bloku.

Zřízení vojenského výcvikového prostoru v Ralsku vymazalo před více než 70 lety z mapy dvacítku obcí i s kostely, hospodami i poli a jejich obyvatelé si museli hledat nové domovy. Dřívější osídlení však už obnovit nelze. Mnoho míst si příroda vzala zpět, a tak je dnes Geopark Ralsko jedinečným zeleným ostrovem s unikátními přírodními hodnotami.

S letošní závodní sezonou se v sobotu 23. října loučil Jítravský Dvorec. K vidění tu byly vozatajské závody.
FOTO: Na kolbišti v Jítravě soutěžila koňská spřežení

Černá Novina • Dolní Novina • Dolní Okna • Holičky • Horní Krupá • Chlum • Jablonec (Jabloneček) • Jezová • Kostřice • Kracmanov • Křída • Nová Hospoda • Okna • Olšina • Palohlavy • Proseč • Prosíčka • Strážov • Svébořice • Vazačka • Zábělce • Židlov. To jsou názvy obcí, jež mnohým současníkům, pokud se zrovna nezajímají o regionální historii, nic neříkají. V případě dobrovolníků, kteří pomáhali s výsadbou v Aleji vzpomínek je tomu ovšem jinak.

Buď se jako například Jan Krajíček z Mimoně a jeho přítelkyně Radmila Sobotová z Liberce, zajímají právě o historii Ralska a zaniklých obcí, nebo v nich kdysi žili jejich příbuzní. Své předky tak třeba v Holičkách měla rodina Čihákova či Holíkova. „Před časem jsme se zúčastnili v Náhlově akce Jablka vzpomínek. Tedy besedy na téma záchrana regionálních ovocných odrůd v zaniklých obcích Ralska. A protože pravidelně sledujeme www stránky geoparku, přijeli jsme s manželem pomoci s výsadbou Aleje vzpomínek. Mám přitom k Ralsku i osobní vztah, neboť babička pocházela ze zaniklé Olšiny, děda byl z nedaleké Mimoně,“ uzavřela Helena Vašková z Turnova.

Marie Čcheidzeová