Tento skalní blok patří mezi sedm nejvýznamnějších viklanů u nás a opravdu se kýval a vydával skřípavé zvuky. Jenže před asi sto čtyřiceti lety ho shodili italští stavitelé místní železnice. Usadit viklan na původní místo se podařilo partě nadšenců až v roce 2009 v čele se strakonickým rodákem Pavlem Pavlem, jehož jméno je spjaté se sochami moai na Velikonočním ostrově.

Zdroj: Youtube

Byl to tedy právě Pavel Pavel, který v osmdesátých letech minulého století naučil chodit obří sochy na ostrově v Polynésii. K Čertovu viklanu se vrátil ještě letos v září, aby se viklající kámen opět vrátil do původní polohy. Proč se ale viklany posouvají?

„Kýváním dochází přirozeně k odrcování styčného místa a sesouvání a změně pozice. Posouvá se také v důsledku přirozeného zvětrávání,“ říká Pavel s tím, že byl nakloněn a hrozilo spadnutí.

Pavel Pavel tedy využil i zkušenosti z doby, kdy učil chodit sochy a vzpomíná, jak stavěli betonový model sochy a také na první rozpohybování Moai na Rapa Nui tedy Velikonočním ostrově.

Broumovská bučina
Bučina se na podzim barví do žluta, ukrývá houby i sto let staré dřevěné uhlí

„Žiji celý život ve Strakonicích a zde jsme si podle obrázků z časopisů postavili dvanáctitunovou betonovou sochu.“ Dále vypráví. K rozpohybování sochy se tehdy sešla parta jeho přátel a kamarádů a podle legend a vyprávění domorodců sochu rozkývali. „Kýváním a pootáčením jsme s ní pohybovali a dokázali, že legendy mají pravdivé jádro.“ V únoru roku 1986 pak stejným způsobem rozchodil sochy Moai na Velikonočním ostrově.

Na závěr našeho videovýletu nezbývá než vzkázat poděkování dobrovolným hasičům z Babylonu za pomoc při zářijovém usazování Čertova kamene a když půjdete kolem vzpomeňte na pověst o čertovi, který na kameni polehával otiskl zde své kopyto, ocas i rohatou hlavu.