Ačkoli klimatické protesty v Česku nedosahují takové intenzity ani frekvence jako v západní Evropě, podpoře obyvatel se ani zde netěší. Sedm z deseti účastníků ankety věří, že by lidé blokující dopravu měli být trestně stíháni, podobně jako tomu bylo v několika případech v Německu. V současné podobě blokády podporují jen necelá tři procenta respondentů. Třikrát tolik pak nesouhlasí s blokováním dopravy, ale souhlasí s tím, za co aktivisté bojují.
„Deník se v anketě zaměřil na to, jak se obyčejní Češi dívají na tuto agendu, která převládá v určitých kruzích na sociálních sítích, a ukazuje se, že s ní v drtivé většině nesouhlasí. Pokud ano, přijdou jim aktivistické protesty příliš vyhrocené a omezující. Mnohdy až za hranou zákona,“ poznamenal šéfeditor Deníku a denik.cz Tomáš Herman.
Organizace, jako je hnutí Poslední generace, začaly pořádat blokády silnic začátkem března 2023. Od té doby jich provedly jen v Praze téměř dvě desítky. Jedním z jejich cílů je zavedení plošného rychlostního limitu 30 kilometrů v hodině v městské zástavbě, s výjimkou páteřních komunikací a městských okruhů. Jako hlavní argumenty přitom zmiňují zvýšení bezpečnosti, snížení intenzity dopravy a tím i zlepšení životního prostředí.
Takové plošné snížení rychlosti ale podporuje jen zhruba osm procent hlasujících v anketě, zbytek je pro zachování stávajícího stavu.
Omezení vlivu na stavební řízení
V Česku je dlouhodobým problémem přílišná délka územního a stavebního řízení, a to i v případě silnic a dálnic. Za mnohými průtahy v minulosti stály i opakované protesty ekologických organizací, jako tomu bylo třeba v případě stavby dálnice D1 v okolí Přerova.
Může to být jedním z důvodů toho, že skoro 80 procent respondentů by chtělo omezit stávající vliv aktivistů a ekologů na územní a stavební řízení. Pro omezení vlivu obcí je však jen třetina z nich. „Chtěli jsme se zaměřit na to, zda je mezi lidmi fenomén takzvaného 'ne v mém sousedství' aktivismu vnímán lépe než aktivismus ekologický a výsledky dotazníku nám ukázaly, že minimálně mezi čtenáři Deníku ano,“ doplnil Herman.
Podobné výsledky, jaké vyšly Deníku v jeho anketě, ukázal i výzkum agentury Median pro Český rozhlas v polovině tohoto roku. Obdobně dopadly i další průzkumy, mimo jiné společnosti NMS Market Research.
„Současných 50 kilometrů za hodinu, což je v obcích nejvyšší povolená rychlost, většině Čechů vyhovuje. Proti snížení rychlosti ve velkých městech na 30 kilometrů za hodinu je přes 70 procent lidí,“ píše v závěrečné zprávě ze svého výzkumu Median.
V jakých situacích může akce menší skupiny lidí blokovat život ostatních? Budou ekologické a klimatické protesty úspěšné?
Deník se na to zaměřil v novém seriálu reportáží a článků nazvaném provokativně Když menšina omezuje většinu.
Tematické články:
Klimatických aktivistů přibývá. Jejich akce budou agresivnější, odhadují experti
Bez řešení klimatické krize už protesty nenásilné nebudou, hrozí aktivistka
Globální oteplování má i jiné důvody než jen lidi, věří polovina čtenářů