„Iro musel mít prvních čtrnáct dní na nohách bačkůrky, protože nemohl chodit na rozpáleném písku, asfaltu a betonu. Pak už si zvykl. Ale jeho čich při hledání zbraní byl dokonalý od počátku do konce,“ chválil svého německého ovčáka rotmistr Josef Reisinger.

Celkem čtyři psovodi se psy se starali o kontrolu vozidel přijíždějících z civilu na spojeneckou základnu s letištěm v Basře. Jejich úkolem bylo odhalit případné pokusy teroristů o provezení výbušnin nebo zbraní do areálu.

Reisingerův Iro byl také vyžadován britskými vojáky k mimořádným pátracím akcím. Při jedné z nich byly nalezeny čtyři ruční zbraně a 250 nábojů. Možná právě přicházející psovod se psem byl jasným signálem, že nic nezůstane utajeno. A tak se řidič auta pro jistotu vytratil.

„Horší než létající a vybuchující rakety bylo pro mne překonávání denního služebního stereotypu. Kontrolujete stejné lidi, vozidla, přitom jste neustále ve střehu. Zvyknout se nedalo ani na vedro, zvláště když jsem musel nosit soustavně přilbu a ochrannou vestu, ta váží asi 16 kilogramů,“ svěřil se Josef Reisinger.

Grabštejnští psovodi už absolvovali speciální lékařské kontroly, jejich psi však musí absolvovat 28 denní karanténu.