Zahrada je podle vás moderní zkrocenou divočinou. Co tím myslíte?
Čím dál tím víc cítím, že zahrady jsou útočiště pro lidi a živočichy. Biodiverzita je tu nesrovnatelně větší než ve volné krajině, se kterou zacházíme velmi zle, velkopěstitelé v ní vybíjejí život. V soukromém sektoru ale máme šanci ovlivňovat investory k zodpovědnému chování – jde to pomalu, ale postupně se to mění, přicházejí již poučení klienti.

V nejstarší, čtyřiatřicet metrů dlouhé zděné chalupě žily generace hospodářů s rodinami, stejnému účelu slouží i dnes.
Když se jihočeskému statku vdechne nový život. Z usedlosti se stal skvost

K vytvoření městské zahrádky přitom stačí malý plácek, třeba jako je ten před domem, v němž žijete. Jaké rostliny jste tam vybrala?
Naše paneláková předzahrádka o 25 metrech čtverečních byla původně pokrytá nekvalitním trávníkem. Do nákupu rostlin jsem zainvestovala sama, pomohli kamarádi zahradníci. Vysázeli jsme trvalky, traviny, menší a větší keře. Vybrala jsem rostliny, které tolerují horko. Slunce na zahrádku svítí celé odpoledne, dokud nezapadne. Poslední dvě léta byla opravdu horká, odolnějším rostlinám přisychaly listy. Nicméně nebylo to pro ně fatální, protože mají podzemní kořeny nebo oddenky, zregenerovaly se. V úplně obyčejné sídlištní hlíně se skvěle dařilo keřovým růžím, které mají rády těžší zem, prospívaly i trvalky, jako jsou dobromysl či levandule.

Kolik času musíte takovému plácku věnovat?
Přibližně dvě hodiny ročně. V nejteplejších a nejsušších dnech jsme s manželem nanosili vodu k některým dřevinám, jen párkrát za léto. Hodně pomáhá vrstva štěrku, která brání odparu. A když se rostliny rozrostou, stíní si navzájem kořeny.

Jana Pyšková
Autorizovaná krajinářská architektka, členka České komory architektů, vystudovala zahradnictví v Lednici na Moravě (dnešní Mendelova univerzita v Brně). Řadu let pracuje samostatně i v týmech na projektech privátní i veřejné zeleně v Česku i zahraničí. Získala řadu cen, například v rámci soutěže Zahrada roku. Její expozice Dešťová zahrada získala ocenění Nejkrásnější zahrada na výstavě Zahrada Čech v roce 2016.

Plánujete nějaké změny?
Změna už přišla. Zahrada fungovala patnáct let, pak ale bylo potřeba opravit izolace domu, takže všechno muselo pryč. Samospráva nabídla peníze z fondu oprav, abychom vybudovali zahrádku znova. Takže je to teď sice úplně nahaté, mladé, zasázené někdy v listopadu, ale upravili jsme mnohem větší plochu před celým panelákem. Na dvou místech jsme vyhloubili dvě prohlubně, kde se bude zachytávat dešťová voda. Vysadili jsme nově dva stromy, vrátili uchované rostliny a doplnili směs keřů, trvalek a trav. Nechybí ani rybíz. V původní úpravě kryl plochu hrubší štěrk (frakce 32/64 mm a větší), na kterém psi nechtěli vykonávat potřebu. Teď jsme na přání sousedů použili drobnější štěrk a psi si tam okamžitě našli cestu.

 Když jsou stěny obloženy dřevem, je nábytek v bílé barvě skvělou volbou.
Nadčasová elegance. Dřevo a bílá barva v interiéru nikdy nezklamou

Co byste z hlediska výsadby poradila lidem, kteří se chtějí do vytvoření městské zahrádky pustit?
Je dobré uvažovat o velké pestrosti sortimentu. Teď jsou módní velmi střídmé počty druhů, jenže pokud se spolehneme na jeden druh a ten napadne choroba nebo škůdce, máme velký problém. Traviny navíc nejsou moc přínosné pro biodiverzitu, vlastně nekvetou. Vytvářejí sterilní prostředí. Je dobré je míchat s ostatními květinami. Vyplatí se vsadit na osvědčené druhy – zvonky, levandule, dobromysl, růže, šalvěj, divizny. Třeba denivka je kytka, kterou když někdo vyhodí za plot, najde ji tam i za deset let. Je důležité nezapomínat na domácí druhy rostlin, na kterých se může množit užitečný hmyz. Pokud jde o náklady, když vysadíte na metr čtvereční sedm trvalek, počítejte s výdaji pět set až tisíc korun. Záleží také na tom, kolik lidé zvládnou udělat sami, bez odborných zahradnických služeb, a jakou mají půdu.

V touze po zeleni osazujeme také své balkony a lodžie. Jak se chovat šetrně k životnímu prostředí z hlediska spotřeby vody?
Dobré jsou minerální substráty na základě drceného jílu, pemzy či lávy, které mají vysokou nasákavost. Rozhodně se vyhněte rašelinovým substrátům. Taky je dobré zvážit, kolik času chcete rostlinám věnovat. Když to neumím, pořídím si dva truhlíky. Zvládla jsem je? Tak přidám další. Nenechte se ovlivňovat aktuálními trendy. V posledních letech se na pomyslnou černou listinu dostaly jehličnany, ale třeba zrovna na terasách a balkonech fungují výborně, především nízké borovice nebo jalovce. Když máte střešní terasu, můžete si dovolit kleč, v níž se v zimě můžou schovat i ptáci. Klima výrazně zlepší popínavé rostliny, ale nemůžete čekat zázrak, mají určité limity dané prostorem květináče.

Charismatický tanečník Yemi A. D. žije společně se svým manželem a fenkou Summer v pražské Troji.
Jak bydlí tanečník Yemi: mix přírodních elementů a moderních technologií

Na nevhodné sečení trávníků ve městech upozorňovala v loňském roce Společnost pro zahradní a krajinářskou tvorbu, jejíž jste členkou. Co dalšího děláte pro ochranu zeleně?
V SZKT se soustředím na práci v sekci Česká asociace pro krajinářskou architekturu. Snažíme se přispívat k její propagaci a zvyšování povědomí jak profesionálů, státní správy a samosprávy, tak laiků. Společnost celá se snaží vyjadřovat k aktuálním tématům – doporučili jsme v loňském roce správný přístup k péči o trávníky, který pomohl mnohým správcům zeleně. Velkou odezvu měla také výzva Zachraňme stromy. Snažíme se být aktivní ve veřejných věcech a ovlivňovat také tvorbu zákonných norem. Nedávno se v návrhu novely zákona č. 114 objevila pasáž, která by v důsledku ohrozila tisíce stromů v ochranném pásmu vodovodů a kanalizací. Podařilo se nám přispět k její eliminaci. Vloni jsem byla garantkou dvou mezinárodních konferencí na téma modrozelené infrastruktury.

Ať chceme, či nechceme, stojíme tváří tvář proměně klimatu. Říkáte, že situace je krizová.
Ano, krize už skutečně nastala. Chybí mi ale vládní program, který postaví klimatické změny jako naprostou prioritu. Zdá se mi, že politikové berou opatření na zmírnění jejich dopadu jako něco, co bezdůvodně omezí ekonomický růst. Jenže tyto změny ekonomický růst ve svém důsledku brutálně omezí také. Myslím ale, že přístup se postupně mění. Je potřeba, aby se každý z nás snažil pomoci, jak umí. Jak se nám teď ukázalo s kácením stromů, smysl to má.

Zadržení dešťové vody v krajině je téma, kterým se hodně zabýváte. Jak se na tuto problematiku dívají odpovědné instituce?
Postrádám koncepční přístup, jemuž se říká zelená nebo modro-zelená infrastruktura. Ve Švédsku ho dokonce nazývají modro-zeleno-šedá infrastruktura, což znamená koordinaci sítí, zeleně a vody. Vychází z principu zadržení a sdružení dešťové vody, vytváření zelené sítě s lepšími podmínkami pro růst rostlin, kam se vejdou lidé a jejich aktivity, voda i rostliny a zvířata. Švédové například budují ve městech prostory pro zadržování dešťovky pod dlažbou, kde jsou štěrkové koridory, kudy voda pomalu odtéká do kanalizace. Je také velmi důležité zadržovat ji v lesích a v horních partiích toku. Řešíme povodně v nížinách, přitom z hor se nechá voda klidně odtékat. Důležité jsou analýzy a moudré plánování. Obcím pomůže krajinný plán, díky němuž si lépe uvědomí všechna pozitiva i negativa a najdou směry, jak mají se svou krajinou pracovat. Komplexní změna přístupu je ale nutná i ve státním měřítku. Když dojde na venkově k posilování infrastruktur, když budou mít lidé v místě bydliště školu, obchody, zdravotní péči a rychlý internet, nemusí cestovat auty do měst. Sníží se dopravní nápor na metropole, auta tu uvolní místo pro zeleň a zadržování dešťové vody. Jde především o vstřícnost a ústupky všech zainteresovaných, kteří se v prostoru pohybují. Jednoduchým nástrojem k zadržování deštné vody jsou zelené střechy, které třeba nařídila Vídeň, a výsadba stromů. My odborníci k nápadu Milion stromů pro Prahu dodáváme: Zachraňte ty, které máme, a pak sázejte nové. Protože ty staré umírají.

Pasivní dům s loukou na střeše, Babice nad Svitavou.
Dřevěná stavba roku: o vítězství bojuje osm soutěžících z jižní Moravy

Jak lze zadržet dešťovku na zahradě?
V angličtině existuje výraz rain water management train – něco jako vláček pro koordinaci dešťové vody. Prvním vagonkem je její zadržení na zelené střeše, druhým jsou nádrže na vodu. Pokud je nelze umístit do země, lze použít ty nadzemní – třeba sestavu vymytých IBC kontejnerů nebo vtipně pomalované sudy apod. Důležité je také spádovat všechny dlažby do záhonů nebo trávníku. Vždycky je nejlepší založit záhony pod svahem, zachytí stékající vodu. Důležité je také množství organických látek v půdě, zlepší se její retenční schopnost. Je třeba přemýšlet o porostech. Ze sečeného travnatého svahu voda odtéká daleko rychleji než z louky. Vliv má i tvar terénu – travnaté plochy lze trochu prohloubit, promáčknout. Příval či bouřka naplní takovou depresi vodou a druhý den je pryč. Těmto prvkům pro zadržení a postupné vsakování vody v zelené ploše se říká průlehy. Když ho osázíme, vznikne dešťový záhon.

Trávníky jste prý odmítla v prázdninovém resortu Zuri na Zanzibaru. Jaké rostliny jste v tropickém prostředí využila?
Jde o poměrně osvícený projekt českého developera, který je vysoce hodnocen i v mezinárodním měřítku. K práci mne přizval kolega Ferdinand Leffler. Na pozemku o rozloze 11 hektarů bylo vybudováno 52 bungalovů, restaurace a další vybavení. Resort má charakter tropické bujné zahrady – džungle, v níž nechybí různé druhy koření či ovoce. Souvislý porost vytváří skvělé soukromí a tajemná zákoutí, navíc je i méně náročný na zálivku a zajišťuje výborné klima. Objevili se motýli, velké ještěrky, ptáci. Doufáme, že se vrátí malé opičky. Pokud jde o trávník, věděli jsme, že tam nelze pěstovat takový jemný, jako je u nás. Tamější drsnější druhy ale zase vůbec nelákají k tomu, abyste si do nich lehli. Navíc trávníky s sebou nesou zatěžování prostředí chemií či hlukem při sekání – a kdo chce hluk, když je na dovolené? Vytvořili jsme proto jen dvě relativně malé travnaté plochy, zbytek je naše džungle.

Na jakém projektu aktuálně pracujete?
Dělá mi radost malá zahrada ve Velké Dobré u nádherně rekonstruované stodoly. Na pozemku zůstalo několik starých stromů včetně ohromné lípy. Snažíme se ten krásně opravený dům citlivě propojit s exteriérem, dbáme na každý detail, protože dům se zahradou má tvořit perfektní celek. Pracuji s kolegy také na revitalizaci parku Židovské pece v Praze, kde je klimatická výzva i naší výzvou.

Četné evropské národy řadily jedli mezi posvátné stromy zimy. Její barva a vitalita i v nejtemnější části roku vždy okouzlovala
Jedlička, stále zelená ozdoba zahrady. Jakou ale vybrat?

Dešťová zahrada

„V rámci expozice na výstavě Zahrada Čech jsme ukázali, jak se díky nenáročným a recyklovaným materiálům může i malá zahrada proměnit v příjemné místo a kolik vody umí zadržet,“ říká Jana Pyšková.

Zelená střecha vodu zadrží a zpomalí. Část se jí odpaří, což ochladí povrch a zafunguje jako přírodní klimatizace, část odteče okapem do dešťových záhonů a nádrží. Důležité jsou i propustné povrchy, díky nimž se také vsákne značné množství srážek. Pomůže luční trávník, nesmírně cenné jsou stromy. To vše představuje relativně jednoduchý a dostupný způsob, jak může i majitel malé rodinné zahrady zlepšit klima svého domova a přispět ke snížení problémů se suchem a povodněmi.

Soutěžní zahrada na pouhých 72 m2 naráz zachytila 10 m3 vody, které by jinak bez užitku odtekly a zatížily kanalizační systém. Nejde ale jen o klimatické benefity. Jakoukoli vodu milují děti, bujné porosty zase výrazně posilují biodiverzitu. Stranou nezůstává ani ekonomický efekt – dešťovou vodu, kterou zadržíte, nemusíte platit, chlazení zelenou střechou místo klimatizační jednotkou je také zadarmo a je mnohem zdravější.