Tak tedy bankrot. Poprvé od roku 1918, kdy dovedl sovětské Rusko k bankrotu Vladimir Ilijič Lenin, Rusko nesovětské dohnal svojí agresí proti Ukrajině jiný Vladimir, Vladimir Putin. V Kremlu se jako obvykle tváří, že se nic neděje, že oni peníze mají, jen nemají způsob, jak je svým věřitelům zaplatit. Západním sankčním mechanismem se podařilo Rusko odříznout od finančního světa a sto milionů dolarů úroků z dluhů nemají Rusové jak věřitelům zaplatit.

Tato událost vejde nejen do učebnic ekonomie, ale možná i do učebnic historie. Jako ukázka volného civilizačního pádu, do kterého se Rusko po své agresi proti Ukrajině dostalo. Pádu, se kterým nepočítalo, ale který nastal. Možná si ještě vzpomenete na ruského exprezidenta Dmitrije Medveděva, jednoho z účastníků porady v Kremlu, na níž si Putin nechal odsouhlasit uznání nezávislosti separatistických republik na ukrajinském Donbasu. Medveděv tam přirovnával tento první krok k válce k útoku na Gruzii z roku 2008, který on sám jako hlava státu nařídil. I tentokrát Putinův první krok k agresi, nyní proti Ukrajině, podpořil. Se slovy, že přijdou sice sankce Západu, ale podobně jako po agresi vůči Gruzii se to přežene.

Luboš Palata
Evropská unie určitě nesmí končit tam, kde končí dnes

Včerejší ruský bankrot ukazuje, že se to přehnat nemusí. „Už to nebude jako dřív. Nikdy,“ oznámil ostatně v neděli Rusům i vicepremiér Jurij Borisov. „Západ sankce nezruší.“ Pro Rusko už nyní jeho agrese znamená civilizační pád. Brzdí ho vysoké ceny plynu a ropy, za které je stále ještě prodává, a to i Evropanům. Ale pád evidentně, viditelně, byť pomaleji, než bychom si přáli, přichází. Rusko se mění v obří Severní Koreu. Je to, vedle mnoha tisíc mrtvých, obrovská cena za nová území a za možnost ničit.

Protože už nic jiného než síla ničit a škodit z Putinova Ruska dnes nezbývá.