V úsilí něco s tím provést ho nezabrzdilo ani to, že pětice opozičních stran vyslyšela jeho výzvy ke spojení jako předpokladu reálné změny vládnutí. Vznikla předvolební koalice ODS, KDU-ČSL a TOP 09 a na spadnutí je blok Pirátů a STAN.

Jejich lídři Minářovi sólo akci trochu zazlívají, ale po pravdě bylo nereálné očekávat, že ambiciózní mladý muž, jehož zná celá země, bude pokorně žádat o místo na jejich kandidátkách. Minář zvolil zajímavou taktiku, která nese silné prvky přímé demokracie a upozaďuje antibabišovský tón.

Jeho Lidé PRO se formují jako celospolečenské pozitivně zaměřené hnutí, které se nebude ohlížet napravo či nalevo, ale dopředu. S podobnými ideály ovšem do politiky vstupovali například ekologové kolem Martina Bursíka nebo europoslanci z HLASu Pavla Teličky.

Průlom do zaběhaného systému se však povedl jen některým, a to buď díky výjimečným tvářím, jako byli Karel Schwarzenberg v TOP 09 a Miloš Zeman v SPOZ, nebo velkému přísunu peněz svých zakladatelů Víta Bárty, Tomia Okamury či Andreje Babiše.

Formulace vznešených cílů vždy vypadá sympaticky, ale nesmí být příliš mlhavá. Jak ukazuje aktuální vyhrocená debata kolem daní, protřelí vůdci vědí, že občané se pořád budou rozhodovat hlavně podle své peněženky, nikoli velikosti nabízených ideálů.

Minářův pokus opřít se o statisíce příznivců je zajímavý, avšak i kdyby mu taková masa lidí dala zelenou, musí počítat s tím, že to automaticky neznamená stejný počet reálných hlasů ve volbách.