Kliknutím zvětšíteNemá smysl obviňovat Itálii, že něco zanedbala. Evropa se ze snu o bezpečí probouzí do drsného předjaří nerada a pomalu. Výsledkem je ještě před měsícem naprosto nemyslitelná celostátní karanténa. A věc děsivější: Lékaři v Lombardii nemají dost prostředků na to, aby pomohli všem lidem s nejtěžším průběhem nemoci.
Kritický rozum se však nesmí bát nemoci, ani stranit vládě: Proč zavíráte kostely a fotbalová utkání, když v obchodních centrech pořád lidé stojí ve frontách? Proč nemůžeme jít fandit na hokej, když jsme nuceni se lepit na nedobrovolného souseda ve vlaku, v autobuse nebo v metru? Jsme snad lépe chráněni v hospodě než na koncertu vážné hudby?
To však nejsou důvody pro zrušení zákazů. Spíše důvody pro to, zda nevyhlásit tužší omezení dobrovolně, abychom k ní nemuseli přistupovat v zoufalství jako Itálie. Úřady se však pohybují na ostří žiletky: Co když snahu chránit zdraví přeženou a přeruší se zásobování?
Zdá se, že virus v Číně a Jižní Koreji ztrácí na síle. Evropské i naše zdravotnictví je vynikající. Dost možná, že brzy budou na celou kalvárii vzpomínat jen děti jako na sladkou dobu, kdy měly neplánované prázdniny. Dokud však hrozba trvá, nelze nic podcenit. Ať mají lidé k úřadům a vládě vztah jaký chtějí, měli by je teď v boji s vražednou nákazou podpořit
Čtenář reportér
73
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
