VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Zmijí uštknutí. Pro dospělé jen vosí bodnutí, pro děti ovšem někdy skutečné nebezpečí

Severní Čechy - Mami, mě štípnul klacek, proneslo po návratu z lesní stráně tříleté děvčátko. O pár hodin později skončilo na JIP. Nešlo totiž o klacek, ale uštknutí zmije.

19.5.2011
SDÍLEJ:

Zmije obecná v Jizerských horách.Foto: Vratislav Lelek

„Dcera byla s babičkou na stráni. Sbíraly tam klacky na oheň. Když se vrátily domů, ukazovala mi malou ranku na ruce a tvrdila, že ji „štípnul“ klacek. Zhruba hodinu a půl poté jí začala černat ručička. Naložili jsme ji a ujížděli na pohotovost. Nebýt toho, že dcera začala krátce po příchodu z lesa i zvracet, na což jsem upozornila lékaře, asi by nikdo nehádal, že šlo o hadí uštknutí,“ vylíčila událost letošního jara učitelka Světla Moravcová.

Její dcera byla krátce na to hospitalizována na oddělení jednotky intenzivní péče. „To už jí ručička černala po žíle až k rameni. Naštěstí lékaři právě podle zvracení na 99,9 procent potvrdil, že jde o uštknutí hadem. Vůbec by nás to nenapadlo, dcera měla na ruce jen drobnou ranku, žádného hada si v hromadě klestí ani ona, ani babička nevšimly,“ dodává. Přitom právě u uštknutí zmijí jsou charakteristické dvě drobné, ale velmi bolestivé ranky. Dalšími příznaky je zvracení, krvavý otok. Později může člověk pociťovat bušení srdce, zhoršené dýchání či krvácení z nosu.

S návštěvou lékaře neotálejte. Uštknutí zdravého mladého člověka většinou neznamená ohrožení na životě. „Smrtící dávka je 10 miligramů, hadí váčky většinou obsahují zhruba polovinu této dávky.
„Uštknutí zmijí bezpochyby nebezpečné je, ale záleží jak u koho. Zejména u malých dětí může být tato dávka už pro ohrožení života dostatečná,“ potvrdil doktor Pavel Sedlák z Anesteziologicko–resuscitačního oddělení Krajské nemocnice Liberec.

Nebezpečné je ovšem také pro silné alergiky a lidi s cukrovkou. „V případě diabetes hrozí lokální nebezpečí infekce a špatného hojení končetin. U alergiků může dojít ke skutečně silné reakci, protože hadí jed je bílkovinné povahy,“ vysvětlil lékař. Právě z tohoto důvodu se běžně nepodává antisérum. I to totiž obsahuje bílkovinu a rovněž hrozí alergická reakce. Podává se proto pouze v krajně ohrožujících stavech.
„Ani dcera sérum proti uštknutí z tohoto důvodu nedostala. Léčili ji podáváním antibiotik a dalších léků. Za pár dní ručička začala měnit barvu, jako když se rozkládá modřina, a za týden byla doma,“ popisuje průběh otravy, která se zprvu jevila jako těžký zánět či prudká alergická reakce matka malé pacientky.

Pejskaři, nečekejte

Děti, starší a nemocní lidé ale nejsou jediní, kdo by měli zvláště letos zpozornět. Uštknutí zmijí je nebezpečné také pro psy. Právě pro ně znamená střet s hadem akutní nebezpečí.

„Uštknutí psů zejména v letních měsících je poměrně častou záležitostí,“ potvrdil doktor Ivo Grégr z Veterinární kliniky v Hanychově a Pavlovicích.

Podle veterináře se to stává zejména u zvídavých ras, jakými jsou například jezevčíci. „Časté je to například při procházce prohřátou loukou, když strkají čenich třeba do kupky sena,“ líčí veterinář příklady z praxe. Pokud při takovém norování pes vykvikne a v oblasti čenichu se mu objeví dvě rovnoměrné ranky od zubů, navíc silně bolestivé, není proč otálet s návštěvou nejbližší veteriny. „Čím menší pes, tím horší průběh. Uštknutí mívá hned dva efekty. Samotný účinek jedu a poškození napadené tkáně, která napuchne a je extrémně bolestivá. Při včasném podání infuze a léků ale ani menším rasám nehrozí nebezpečí,“ zdůrazňuje lékař s tím, že sérum proti hadímu uštknutí se psům běžně nepodává. V extrémních případech, kdy je jeho užití nutné, jde ovšem o stejnou protilátku u lidí i u zvířat.

Zmije potkáte hlavně v Jizerkách

Zvýšený výskyt našeho jediného jedovatého hada v našem kraji potvrdil i zoolog Martin Pudil, vedoucí přírodovědného oddělení Severočeského muzea v Liberci.


„V celých Jizerských horách, ale také Krkonoších se zmije vyskytuje hojně. Potkat se s ní můžete vlastně po celý rok, mimo zimního období. Pravda je, že v jarním období mají zmije vyšší zásoby jedu a mohou ho tedy do rány vpustit víc. Jsou ale známy i časté případy, kdy zmije sice někoho kousla, ovšem jed do rány nevpustila. Šetří s ním,“ vysvětlil zoolog.

Zmije je plaché zvíře. Pokud vycítí nebezpečí, snaží se rychle zmizet. „Ne vždycky ale přítomnost člověka zaznamená. Neútočí nikdy sama od sebe, ale pokud na ni někdo omylem šlápne nebo sáhne v domnění, že jde o klacík, cítí se ohrožená a pak se brání útokem. Její uštknutí, pokud se jedná o zdravého člověka, který netrpí alergií na hadí jed, bych spíš přirovnal k bodnutí vosy,“ přirovnal zoolog Martin Pudil z libereckého muzea.

Zmiji nejčastěji můžeme nalézt na pařezech nebo kamenech, kde se vyhřívá. „Nezřídka to bývá i na okrajích cest, bohužel se občas stává i obětí cyklistů, kteří si obzvlášť mladé zmije zamění s klacíkem, a tak ji přejedou,“ dokládá.

Zmije se ale také nalézají v borůvčí a smrčí. Vyhledávají zejména jižně a jihozápadně situované kamenité stráně. Například směrem k Rudolfovu a Bedřichovu nebo na jižní straně Ještědu.

„Dceru uštkla zmije v Hajništi u Nového Města. Rodiče nedaleko místa, kde k tomu došlo bydlí a tatínek říkal, že jich denně najde na zahradě až sedm. Tolik jich prý ještě nepamatuje,“ dodává maminka poraněné holčičky.

Letošek je extrém, jinak jich ubývá

„Jizerské hory a Krkonoše jsou jedny z posledních míst, kde se ještě tento had nalézá, ale například v Polabí zmiji nepotkáte vůbec,“ dodal zoolog.

Vinu na tom podle něj nese změna biotopu a ubývající přírozené podmínky. Přímý podíl nese člověk i v tom, že zmije, jako jedovatý had, se často stává cílem útoku lidí, kteří ji ze strachu zabíjejí.

Zmije obecná (Vipera berus)

Je relativně malý had, dospělé samice dorůstají délky až 70 cm, samci maximálně 60 cm. Dožít se mohou tak 20-25 let. Nejobvyklejší zbarvení je šedé až modrošedé s výraznou tmavou klikatou čárou na hřbetě, ovšem existuje celá řada víceméně vzácných barevných variant, z nichž některé vůbec žádnou čáru nemají. Na území ČR se můžeme setkat s černou a červenou formou. Spolehlivý znak, kterým se zmije obecná odlišuje od ostatních českých hadů, je štěrbinovitá zornička. Živí se drobnými hlodavci , obojživelníky, ještěrkami, případně mladými ptáky a ptačími vejci.

NEBEZPEČÍ

Její jed je vysoce účinný, ovšem má ho jen velmi malé množství, takže za normálních okolností její uštknutí život člověka neohrozí – vážné riziko představuje pouze pro alergické jedince, malé děti a staré a nemocné lidi. Smrtelná dávka jedu je asi 15 miligramů, nicméně zmije obecná ho má sotva 10 miligramů, a navíc při jednom uštknutí neuvolní více než jednu třetinu jedu. Nebezpečnější je poddruh – zmije obecná bosenská, který žije na Balkáně a má atypické složení jedu. Pokud ucítí nebezpečí, stáčí se do spirály, esovitě stahuje přední část těla a hrozí útočníkovi, popřípadě proti němu provádí výpady hlavou, obvykle se zavřenou tlamou a bez skutečného úmyslu uštknout. Uštkne však, pokud na ni šlápneme, leckdy též v případě, když se ji pokoušíme vzít do ruky. Zmijí jed je složením i účinností podobný chřestýšímu.

VÝSKYT


Je nejrozšířenějším hadem světa, její výskyt sahá od Anglie až po Sachalin, od Středomoří až za severní polární kruh. Je nejjedovatějším hadem přirozeně se vyskytujícím na území České republiky. Vyskytuje se ve výše položených oblastech s nadmořskou výškou nad 600 metrů, včetně nejvyšších horských poloh. V mnoha zemích, včetně ČR, je přísně chráněna. Vybírá si lesostepní oblasti, prosluněné horské stráně, rašeliniště nebo mokřady.
Obvykle jde o nočního tvora, který je přes den ukryt nebo se vyhřívá na sluníčku a potravu loví v noci, výjimkou jsou jeho horské populace.

ZVYKLOSTI

zimní období tráví zmije ve stavu hibernace 30 cm až 2 m pod zemí, v případě skalních puklin může být ukryta ještě hlouběji. Zhruba v dubnu vylézá a krátce poté dochází k páření, při němž může docházet k řadě soubojů mezi samci (tzv. „hadí tance“). Tvoří přechodný stav mezi vejcoživorodostí a živorodostí, neboť vejce jsou u ní během pobytu v těle vyživovány primitivní placentou. Právě tato adaptace hraje nesmírně důležitou úlohu v mimořádné odolnosti tohoto druhu vůči chladnému klimatu. Jedna samice porodí obvykle 5-20 mláďat, resp. snese odpovídající počet vajec, z nichž se mláďata hned klubou na přelomu srpna a září. Mláďata jsou 9-20 cm dlouhá.
Hlavní příznaky uštknutí zmijí a první pomoc

PŘÍZNAKY

■dvě drobné ranky, jejich okolí je zarudlé
■do 30 minut po uštknutí se objeví otok v místě poranění, bolestivost a následné zduření mízních uzlin
■během 60 minut se může objevit bolest břicha, průjem, zvracení a arteriální hypertenze
■uzdravení trvá 1-3 týdny, po dobu několika měsíců mohou přetrvávat bolestivost a otoky

PRVNÍ POMOC:

■zajistit transport k odbornému vyšetření,
■zklidnit postiženého
■imobilizovat končetinu (většinou se jedná o končetinu)
■ránu dezinfikovat a překrýt,
■sledovat fyziologické funkce
■transportovat vleže

POZOR
místo uštknutí se NEZAŠKRCUJE, NEPROŘEZÁVÁ,NEVYSÁVÁ, NEVYPALUJE!!!

Zdroj: Vyšší odborná škola zdravotnická

Autor: Jana Švecová

19.5.2011 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Americká herečka a zpěvačka Selena Marie Gomezová.

Hvězdou českého YouTube je Ben Cristovao

Jablonecký trenér Zdeněk Klucký.

Agresivita na úkor krásy! Jablonce spřádá plány, jak poprvé zvítězit

FOTO: Nejlepší tipéři v Plzeňce

Liberec – Hanzl, Budzel a Strnad. Trojice nejlepších hráčů jarní části FORTUNA Tip ligy čtenářů Libereckého deníku se sešla v liberecké restauraci Plzeňka - Duli na slavnostním vyhlášení soutěže.

RECENZE: Retro pro tátu. Strniště pro Jana Svěráka

Laskavé retro z těžké doby. Natočené podle klíče Obecné školy. To je v kostce nový film Jana Svěráka Po strništi bos, který režisér natočil spíš kvůli otci nežli kvůli sobě.

Vzpruha. Češi v generálce skolili Kanadu! Nekola bere na ME i trio z Dukly

Jablonec n. N. /FOTOGALERIE/ – Před evropským šampionátem v Polsku si připsali cenný skalp. Čeští volejbalisté zakončili jablonecký kemp výhrou nad bronzovým týmem Světové ligy Kanadou. 

Češi milují skotské hry a irskou whisky, víc jí vypijí jen v USA

Sychrov – Kilty, dudy, skotští siláci a samozřejmě i skotská whisky či národní lahůdka zvaná haggis. A také skotská, irská či keltská hudba. Rekordy a autoveteráni. To všechno zažijí i letos účastníci tradičních skotských her na zámku Sychrov. Začínají už dnes neoficiálním programem na nádvoří zámku, který odstartuje ve 20 hodin výukou skotských tanců. 

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení