Záchranka musí řešit skutečné problémy. Třeba kde vzít 20 doktorů

Zřizovatel vytýká Zdravotnické záchranné službě Libereckého kraje mimo jiné přesčasové hodiny lékařů, výši jejich platů a v poslední době se dokonce objevily zprávy o údajném tunelování. To se podle kontroly nakonec ukázalo jako jedna z mnoha mylných informací. Splaskla nakonec i bublina, o zaměstnávání protekčních lidí, z nichž se nakonec vyklubal obyčejný archivář a rozpočtářka. Blátem se hodí lehce, špína se ale smývá dlouho a těžko. Navíc záchranáři mají jiné starosti. Je jich málo. Jen v Liberci jich chybí dvacítka a v Českých Budějovicích dokonce padesát. Problém se jako v celém českém zdravotnictví i tady řeší přesčasy a marně se pak hledá cesta z bludného kruhu. Co na to ředitel ZZSLK Stanislav Mackovík?

Vyčítají vám, že přesčasy porušujete zákon. To se ale kvůli katastrofálnímu nedostatku lékařů děje i v nemocnicích. EU proto ČR udělila výjimku do ledna 2014. Pokud byste měl striktně dodržet nařízení, pak bude Liberecký kraj asi výjimkou, která tento katastrofický scénář začne psát o několik měsíců dříve než zbytek republiky. Dokážete odhadnout co se stane potom?

Nejsou to jen přesčasy, ale také přestávky v práci mezi směnami. V tuhle chvíli mi na záchrance chybí 22 kmenových lékařů. Na jednom pracovišti, které je v provozu nepřetržitě 24 hodin, je potřeba 5 lékařů. Přesně je to 5,1 úvazku. To tedy znamená, že v rámci celého Libereckého kraje nejsou personálně pokryta čtyři výjezdová stanoviště. Je tedy logické, že musíme porušovat zákoník práce, ale na druhou stranu musíme dodržet zákon, podle kterého musíme zajistit dostupnost přednemocniční neodkladné péče a to i v případě krizových případů.

Musíme počítat s tím, že někde ve firmě může kdykoliv bouchnout kotel, že se může převrátit autobus se čtyřiceti lidmi a záchranka na to musí mít kapacity. Bez lékařů to nejde. Samozřejmě máme smlouvy s externími lékaři, kteří ovšem přes den slouží normálně v nemocnici, na sále a služby mohou brát jen v noci, o svátcích nebo víkendech. Abychom mohli podle zákona zajistit dojezdy do 20 minut, musíme si vypomáhat přesčasy.

Kolik lékařů je nepřetržitě ve službě a kolik je jich potřeba?

Nepřetržitě máme ve službě jedenáct lékařů a každý den další směnu na vrtulníku. Třeba na Českolipsku máme tři výjezdová stanoviště, tři lékaře. Na jednoho doktora připadají už dnes dvě výjezdové sanity. A zrovna třeba tam dochází dost často k závažným nehodám v jednu dobu. Zrovna nedávno jsme v jeden čas měli zároveň na dvou různých místech dvě dopravní nehody a do toho resuscitaci pacienta s infarktem. Bez lékařů ve výjezdových skupinách se starat o pacienty nedokážeme.

Samotný záchranář nesmí provádět punkci při krvácení do hrudníku. To je v kompetenci lékařů. Snížit počet lékařů by znamenalo být úspěšným manažerem, který se chlubí, jak dokáže šetřit, ale vysvětlujte pak při nehodě čtyřem těžce zraněným, kteří potřebují současně ošetřit, že tu jen jeden doktor, protože víc jich v tu chvíli není k dispozici.

S tím souvisí i jejich platy, jejichž výše je také trnem v oku…

Je logické, že když má někdo hodiny a hodiny přesčasů, má samozřejmě jiné peníze. Když někdo řekne, že lékař na záchrance bere přes devadesát tisíc, měl by taky říct za co. Včetně toho, že jde o průměrné platy lékařů, nikoliv zaměstnanců záchranky. Bylo to řečeno účelově, aby si všichni mysleli, že to tady berou všichni, včetně uklízečky a lidí v kancelářích. Takové tvrzení vychází z neznalosti prostředí a podmínek nejen na záchrance ale i v nemocnicích. Pokud lékaři odpracují ke svému základnímu úvazku za měsíc dalších sto hodin, tak je logické, že těchto sto hodin dostanou zaplaceno a ještě se k tomu počítá 25 procentní navýšení o přesčasy. Navíc nesmíme zapomínat, že v rámci akce ,,Děkujeme odcházíme", se platy lékařů na základě nařízení vlády zvedly o 8 i více tisíc. A zatímco u nemocnic hradily nárůst platů pojišťovny, u záchranek to bohužel spadlo na kraje. Záchranku to jen v prvním roce stálo 11 milionů navíc! Naši lékaři navíc nejsou jen záchranáři, ale ti zkušení navíc i školí, protože naše záchranka má akreditaci školícího střediska. Když doktory dobře nezaplatíme, tak z tohoto náročného oboru odejdou. V první řadě ti zkušení a vzdělaní. A začne dominový efekt, protože budou muset odejít i ti mladí, kteří se nebudou mít u koho školit a celý systém se jednoduše sesype.

Co všechno obnáší úvazek lékaře záchranky?

Kromě výjezdů a letecké záchranky je to zajišťování velkých akcí, jako je třeba Ralley Bohemia nebo různá mistrovství. I když si nás objedná soukromý subjekt a lékaře platí z jiných peněz než krajských, pořád to jsou ti jedni samí doktoři. Další věc jsou převozy pacientů v závažných stavech z jednoho pracoviště na druhé.

Samostatnou kapitolou jsou třeba transporty nedonošených nebo vážně nemocných kojenců. Pro ně by měl přijet tým ze specializovaných pracovišť v Ústí, Hradci Králové a Praze. Pokud je ale zároveň u stejného případu třeba v Litoměřicích, nemůže ve stejném čase přijet pro ohrožené dítě v Liberci. A jde o čas, jde o život, takže je to na nás. My to nemůžeme ovlivnit, ale musíme to zajistit. Často suplujeme i výjezdy k případům, kde by stačil praktický lékař, ale není, protože se neslouží pohotovosti. A my po telefonu nedokážeme odhadnout, jestli pacientovi „jen naskočily pupínky" nebo jde o závažnou, život ohrožující alergickou reakci. Další věc je to, že u nás není dosud zavedená funkce koronera. Takže ohledání zemřelých padá zase u nás v kraji na záchranku, protože obvodního lékaře ne vždy seženete k ohledání zemřelého.

Setkala jsem se i s názorem, že máte zaměstnávat mladé lékaře, protože absolventi tolik nestojí a provoz záchranky by to zlevnilo…

Také jsem to slyšel. Problém je, že u záchranky nemůže sloužit v plném provozu lékař bez zákonem stanovené kvalifikace.

Ještě před lety byla urgentní medicína základním oborem. Pak někdo vymyslel, že bude nadstavbovým, což znamená, že lékař si nejprve musí udělat atestaci v některém základním oboru a teprve pak může získat další specializaci z urgentní medicíny. Trvá to dlouho a není to příliš motivující. Navíc růstem kvalifikace samozřejmě souvisí nárůst platů podle tabulek a věku. Pohybujeme se tedy v začarovaném kruhu, ale obětí se rozhodně nesmí stát pacient. Chápu, když někdo tvrdí, že provoz záchranky je drahý. Ale celé zdravotnictví je drahé a my jsme jen jeho segmentem.

Nedávno proběhlo tiskem, že záchranka je luxus. Je?

Záchrana člověka, lidského života není luxus. Podívejte, liberecké traumacentrum má nižší úmrtnost pacientů než je v ČR, a dokonce i než je průměr v Německu. To jsou fakta. A 98 procent těžkých mnohočetných zranění přivezou do liberecké nemocnice naše sanitky. U polytraumat rozhoduje prvních patnáct minut a první hodina. Za těch prvních šedesát minut musí lékař a jeho tým provést například hrudní drenáž, navrtat do kosti intraoseální přístup, resuscitovat, což může trvat i desítky minut. Statistika libereckého traumacentra je i naší statistikou. Vypovídá o tom, že se záchranka dokáže v terénu o pacienty náležitě postarat.

Dá se na záchrance vůbec někde šetřit?

Nedávno jsem se setkal s otázkou, zda neplýtváme, když na výjezd jede sanitka a vrtulník. Bylo to v souvislosti s pádem malého dítěte z výšky deseti metrů. Žádné další podrobnější informace nebylo možno zjistit. Mezitím naše operační středisko vyhodnotilo podle mapy, že u domu vrtulník nepřistane. Museli jsme zároveň vyslat i sanitu, aby se lékař dostal k dítěti v co nejkratším čase a aby bylo možné pacienta dopravit do vrtulníku k převozu do Prahy. Většina pádů z výšky končí utržením vnitřního orgánu s následným krvácením. Jen málo pádů z výšky končí šťastně a pravidla pro tento typ zásahu rozhodně nebudeme měnit jen proto, že někdo z laiků má pocit, že se mu to nezdá hospodárné. Jde přeci o životy!

To je jedna věc. Nemůžeme ale ovlivnit ani cenu přístrojů, nafty a benzínu. A co se týká oblečení, je třeba dodat, že se pohybujeme v extrémních podmínkách. Naši lékaři nepracují na sále. Vrtulník má cestovní rychlost 270 kilometrů v hodině a přitom jsme si teprve nedávno pořídili přilby, které jsou už dávno standardem v celé Evropě. To samé kombinézy z nehořlavého materiálu, aby měla posádka šanci dostat se z vrtulníku, kdyby se něco stalo.

Nedávno jsme zachraňovali na Českolipsku třináctiletého kluka. Spadl ze skály. Byli jsme po kolena ve sněhu při mínus šesti a ve svahu, kde udržet sám sebe byl problém. Místo bylo nepřístupné slaněním z vrtulníku, museli jsme běžet do dvousetmetrového svahu s vybavením, na zádech 14 kilo, v rukou přístroje a další materiál. Bez kvalitního oblečení a vybavení by zásahy v zimě a v dešti byly výrazně těžší. Ve zmrzlých prstech těžko podáte infuzi, napíchnete žílu. A někdy zachraňujete i při mínus dvaceti. Našim posádkám softshellové oblečení rozhodně nikdo závidět nemusí.

Poslední věc je tři týdny stará kauza, která vám vyčítala údajně chybějících třicet milionů. Jak k tomu došlo?

Bylo to tak, že jsme dostali dopis, v němž po nás zřizovatel chtěl odvod 10 milionů z našeho investičního fondu na plánované operační středisko. Účetně totiž investiční fond vykazoval plus. Jenže šlo pouze o účetní operaci. Nejprve se totiž z provozních peněz musí uhradit závazky, a teprve pak zbudou peníze v investičním fondu. A z toho už někdo usoudil, že když jsem tu ředitelem tři roky, tak to muselo být deset milionů za každý rok. Proto přesným součtem nepřesných čísel vznikl dojem, že zmizelo 30 milionů, které ve skutečnosti nikdy zmizet nemohly, protože tam ani nebyly. Už loni v říjnu jsem přitom upozorňoval, že investiční fond je naplněn pouze účetně.

Kontrola nezjistila žádné pochybení a už vůbec ne zmizení 30 milionů. To máme i v protokolu. Nikdo zkrátka nemohl ukrást to, co tady nebylo a záchranka navíc na rozdíl od minulých let nefunguje jako dojná kráva. Také jsem ji neprodal sám sobě, jako to udělal někdo v minulosti za 16 milionů. Záchranka se zbytečně očerňuje. Nikdo tu třicet milionů neukradl protože tu nebyly a s penězi od zřizovatele hospodaříme v souladu se zákonem. A navíc jako opravdu jedni z mála se ziskem. Doufám, že snad už ty ,,zaručené" zprávy s kriminální zápletkou přestanou putovat mezi lidi a záchranka se bude moci věnovat jenom tomu, k čemu je určena záchraně lidských životů. A nebude se po nás házet blátem, které ušpiní a zůstane.