Ta totiž během uplynulých tří let investovala do některých přístrojů, které umožňují vyšetření a operace takzvaného zadního segmentu oka. Tedy právě sítnice a sklivce. Ještě donedávna se za podobnými zákroky jezdilo například do Hradce Králové či do Prahy.
Operace se provádí při lokálním umrtvení. Do očního důlku se zavede injekce, která celou oblast znecitliví a zároveň znehybní oční bulvu tak, aby s ní pacient nemohl hýbat.
Člověk tuto fázi zákroku pocítí jen jako lehký tlak. Následně se do fixovaného oka zavedou tři porty.
„Prvním do oka proudí tekutina, která udrží nitrooční tlak a zároveň vytvoří prostor pro mikronástroje. Ty se do oka zavedou druhým portem, třetí port je určen pro světelnou sondu. Lékař po celou dobu sleduje oko pacienta pod mikroskopem,“ popisuje primář očního oddělení KNL Petr Bulíř.
Poté začne samotná operace, při níž se speciálním mikronástrojem odseká rosolovitá výplň oka, tedy sklivec. Až pak se lékaři dostanou k sítnici.
„Nejčastější poruchou bývá patologická membrána. Ta je způsobená tím, že buňky, které tvoří vnitřek sítnice, se dostanou na její povrch a tam se začnou rozrůstat. Vytvoří jakousi průsvitnou clonu, která navíc začne „rolovat“ sítnici a tím způsobuje právě zdeformovaný obraz,“ vysvětluje lékař během operace. Jedné takové operaci jsme přítomni. Na mikroskopu pozorujeme, jak jemný nástroj stahuje z povrchu sítnice průhlednou tkáň. Na operačním sále leží pacientka s rokem narození 1930.
„Teď stáhneme ten igeliťák, co vám vadí při koukání,“ komentuje zákrok operující lékař MUDr. Pavel Němec, který sem zajíždí z Ústřední vojenské nemocnice v Praze. Pacientka je při vědomí a komunikuje s lékařem.
„Budeme končit,“ oznamuje lékař asi po dvacetiminutovém zákroku. Ještě do odoperovaného oka napouští plyn, který má za úkol přidržovat sítnici na svém místě. Plyn se během několika dní vstřebává a nitrooční tkáně ho nahrazují čirou tekutinou.
Pacientka je upozorněna, že pět dnů musí dodržovat speciální režim, teprve po této době začne znovu lépe vidět. Operace sítnice a sklivce se mohou kombinovat také s operací šedého zákalu. V takovém případě trvá zákrok samozřejmě opět o něco déle. Onemocnění sítnice způsobují nejčastěji právě zmíněné patologické membrány, které způsobují trhliny sítnice nebo otoky.
Často bývají důsledkem cukrovky, degenerativních poruch či změn v důsledku věku. „Pokud pacient zaznamená nějaké změny, měl by co nejrychleji vyhledat svého očního lékaře a problém s ním konzultovat. Na základě doporučení dokážeme v našem sítnicovém centru pomocí speciálních přístrojů, mezi něž patří přístroje na optickou tomografii oka, určit, zda je vhodná operace nebo konzervativní léčba,“ přibližuje lékař.
Operace zadního segmentu oka léčí široké spektrum onemocnění postihující sklivec i sítnici.