„Nemáme žádný údaj, žádné razítko, že by šlo o kulturní památku," tvrdí vlastník. Památkáři jsou zděšeni.

 Podle památkářů je projekt financovaný z dotací Evropské unie realizován v rozporu s památkovým zákonem. Tedy „na černo".

„To, že v areálu probíhá rozsáhlá nelegální stavební činnost, jsme zjistili při namátkové kontrolní akci. Vzápětí jsme na tuto skutečnost upozornili správní orgán státní památkové péče, tedy Magistrát města Liberec. Ten jediný může prostřednictvím stavebního úřadu zastavit stavbu a přijmout náležitá opatření," uvedl Petr Freiwillig z libereckého pracoviště Národního památkového ústavu (NPÚ). V tomto směru také podal NPÚ oficiální podnět.

Koloseum se nařčení brání. „Rozhodně se nejedná o žádnou černou stavbu. Rekonstrukci jsme prováděli na základě povolení Stavebního úřadu v Liberci," říká Jana Šrýtrová, tisková mluvčí MCU Koloseum.

Jenže právě tady je údajně zakopaný pes. Podle tiskové mluvčí libereckého magistrátu Zuzany Minstrové vychází rozhodnutí stavebního úřadu z údajů Katastrálního úřadu. „Podle stavebního úřadu není v katastru uvedeno, že by šlo o kulturní památku, takže stavební úřad vydal povolení k rekonstrukci v souladu se zákonem," potvrdila.

Fakt, že údaje z katastru jsou kromě samotné žádosti jediným zdrojem, z něhož stavební úřad při udělování stavebních povolení čerpá, potvrdil i vedoucí Stavebního úřadu v Liberci Miroslav Šimek. „Dotčeným orgánem je pak odbor životního prostředí, pod nějž památky spadají a který by měl připomínkovat sporné případy," řekl. To se ale nestalo, protože podle katastru o takový nešlo. Chybělo zkrátka razítko. Vinu nese štempl.

Památkáři kroutí hlavou

„Vzhledem k tomu, že Koloseum bylo za kulturní památku prohlášeno už v roce 1964, je takové tvrzení absurdní," říká k tomu ředitel libereckého pracoviště NPÚ Miloš Krčmář. Navíc podle něj pracovníci Kolosea údajně do NPÚ volali, aby si tuto skutečnost potvrdili. „Není pravda, že o tom nikdo nevěděl," dodal Krčmář, podle kterého je navíc v katastru celá řada chyb. Lidé, kteří jsou státem placeni za dohled nad kulturním dědictvím, teď žádají nápravu. Odstranění nelegálně provedených prací a návrat k původní podobě.

„Všechna ostatní řešení by byla nevhodným precedentem v péči o památkový fond," konstatoval ředitel libereckého pracoviště NPÚ Miloš Krčmář. Jak doplnil, s něčím takovým, jako v případě Kolosea, se za roky své praxe na Liberecku nesetkal.

Liberecký magistrát vyšle ještě tento týden pracovníky památkové péče k důkladnému šetření. „Uvidíme, jak se dohodnou. Může se také stát, že dojde k zastavení stavby," dodává mluvčí magistrátu Minstrová.

V tom případě ale hrozí, že vlastníkovi objektu nebude proplacena dotace z evropských peněz v plné výši. Ta přesahuje částku 5 milionů korun, tedy více než polovinu celkových nákladů. „To už je ale záležitost Regionálního operačního programu (ROP) (ten rozděluje a kontroluje dotace z EU, pozn. red.), protože role libereckého magistrátu v projektu skončila," říká Zuzana Minstrová.

Otazníkem zůstává, jak mohl chybný projekt na zhodnocení stavby se statusem kulturní památky projít důkladnou kontrolou, jaké projekty z evropských dotací podléhají. „To je i pro mě otázkou," dodává ředitel NPÚ Miloš Krčmář, podle kterého mělo být stanovisko vydané v souladu s památkovým zákonem součástí samotné projektové dokumentace.

Centrum Koloseum podle slov svého ředitele Stanislava Burdyse sníží zateplením budovy tepelné ztráty o 20 až 30 procent. V objektu provozuje mimo jiné chráněné dílny a další aktivity pro postižené. S přispěním evropských dotací chce také zhodnotit okolí stavby a vytvořit tam relaxační zónu pro seniory za zhruba 25 milionů korun.

Koloseum: Hostinec i vzpomínka na dělnické hnutí. Mluvila tam i Majerová

Hostinec Colloseum vznikl v roce 1877 na místě starého statku, který vyhořel v roce 1874. V interiéru se nacházel velký sál s galeriemi. Kulturní památkou bylo Koloseum prohlášeno v roce 1964 a to především z politických důvodů. Protože mělo jeden z největších sálů na Liberecku, stalo se centrem schůzí a shromáždění spjatých s dělnickým hnutím. Zazněl odtud například pozdrav dělníků Říjnové revoluci v roce 1917. Od roku 1921 je Koloseum spjato s Komunistickou stranou Československa, včetně ustavující schůze německé sekce KSČ. Vystoupili tu například Karl Liebknecht, Bohumír Šmeral, S. K. Neumann či Marie Majerová. Mezi roky 19541975 objekt sloužil jako skladiště, v letech 19771981 byl objekt celkově zrekonstruován. Zachováno zůstalo jen obvodové zdivo, hmota a řešení fasády. Po rekonstrukci sloužil objekt jako společenské centrum, opětovně zrekonstruované po požáru v roce 1984. Od roku 2006 v něm sídlí Mezinárodní centrum tělesně postižených Universium.