Projekt by se měl zaměřit na pět témat. Bydlení, vzdělávání, cestovní ruch a marketing, životní prostředí a mobilita. V praxi to podle jednatele Euroregionu Nisa Jaroslava Zámečníka bude obnášet pět pracovních setkání a stejný počet stáží mezi úředníky. Výstupem by měl být dokument, na jehož základě si žitavští radní sestaví plán společného podnikání ve zmíněných oblastech. Například návrat ke společnému projektu dvojjazyčných škol a školek. „Na německo-francouzských hranicích je to naprosto běžné. U nás nějaké pokusy v 90. letech také byly, ale postupně vyšuměly," připomněl hejtman Martin Půta. Důvodem podle něj bylo financování. „Neumíme to zaplatit," zmínil fakt, že ministerstva na obou stranách neplatila za žáky a dvojjazyčnou výuku pak musela dotovat zúčastněná města. I to by mohl být jeden z konkrétních výstupů projektu za 200 tisíc euro.

Mohlo by vás zajímat: Liebiegovo městečko se možná stane památkovou zónou

Kromě dvojjazyčné výuky by se projekt mohl dotknout i témat univerzitního vzdělávání. Podle žitavského primátora Thomasse Zenkera upadá zájem českých studentů o studium na tamních vysokých školách.

Žitava je partnerským městem Liberce už od roku 1973. Mnozí však z něj znají pouze nákupní centra a opomíjejí staré centrum, přestože prohlídky památek jsou i v češtině. „Žitava je přitom co do počtu středověkých památek srovnatelná s Kutnou Horou," zmínil Půta. Zájem Čechů, ale i Poláků se soustřeďuje i na bydlení, ale jinak, než by si němečtí sousedé představovali. „Hodně Čechů a Poláků tu kupuje domy, ale jen v několika případech to má pozitivní dopad v tom, že by se rekonstruovaly, většinou jsou to jen investice," podotkl primátor Žitavy, podle kterého v současnosti trvale žije v Žitavě asi 150 Čechů.

Žitava patřila ve středověku k českému království. Tvořila důležitou zastávku na obchodní stezce z Prahy do Horní Lužice. Dodnes najdeme v historickém centru mnoho stavebních památek, barokních domů a kostelů, unikátem je ale především rozměrné výtvarné dílo zvané Žitavské postní plátno. Nedaleko je také zoo, za pozornost pak stojí zdejší úzkokolejka, která návštěvníky vozí ke zřícenině hradu Oybín. Po sjednocení Německa tu došlo k útlumu průmyslové výroby a důlní těžby a město se pomalu začalo vylidňovat.