Jizerské hory a Krkonoše se po jednom a půl století znovu stávají domovem vlka. Ten z naší krajiny kolem roku 1850 nadobro zmizel. Nyní se množí pozorování těchto zvířat u hranic s Českou republikou. Ochránci zvířat doufají, že během několika let by se zde vlci mohli trvale usadit.

„Jak ukazují zkušenosti právě ze sousedního Německa, vlci jsou schopni se přizpůsobit a přežívat i v krajině relativně hustě osídlené lidmi. Vzhledem k velké rozloze teritorií jednotlivých smeček ale předpokládám možný budoucí výskyt jen 1-2 smeček v celém severním příhraničí od Jizerských hor po západní konec Lužických hor," potvrzuje Jakub Čejka, zoolog Správy CHKO Jizerské hory.

Fotopast sklapla

O tom, že se tak již děje, svědčí pozorovatelé na německé a polské straně Lužice, tak v české půlce Krkonoš. Zde viděli vlka již v zimě roku 2011, šlo patrně jen o samotářského jedince. Celkem 13 smeček vlků trvale obývá německou Lužici u českých hranic. A zde byl také vlk zachycen fotopastí. Definitivní důkaz o tom, že zvířata zde žijí, přinesl 24. listopad 2012, kdy v těsné blízkosti českých hranic srazilo dospělého vlka auto.

„Návrat vlků na sever Čech je vzhledem k postupnému rozšiřování německé populace vlka v posledních deseti letech očekávanou a radostnou událostí. Vzhledem k pohyblivosti těchto šelem nepředpokládáme, že by se zastavily na státní hranici," doplňuje Miroslav Kutal z Hnutí DUHA, která vlky sleduje.

Jasno o výskytu vlka mají myslivci. Ti už loni Deníku potvrdili, že v oblasti polského Zgorzelce, jen pár kilometrů od hranic, žijí dvě smečky, celkem 20 jedinců. Vzhledem k tomu, že vlk dokáže během noci překonat vzdálenost 100 kilometrů, je pravděpodobné, že Frýdlantsko je již dávno místem jejich návštěv.

Zoologové se shodují, že vlci si k životu vyberou hustě zalesněné oblasti. Tedy severní část Frýdlantska a také bývalý vojenský prostor Ralsko. Tady by mohli nerušeně žít a regulovat třeba přemnoženou spárkatou zvěř, která je zde velkým problémem.

Vlci na Liberecku

Poslední záznam ze severních Čech o výskytu vlka je z roku 1870 z Dětřichova. Vlci se zde ale trvale nevyskytují zhruba od poloviny 19.století od té doby žádný věrohodný a ověřený záznam o výskytu vlků v Libereckém kraji nemáme. Poslední vlk byl na české straně Krkonoš skolen v roce 1842 a na slezské v roce 1810. Později k nám přebíhali vlci v zimě z východu z Polska, Beskyd a Karpat. Po II. světové válce byla tu a tam hlášena pozorování vlků, ovšem vesměs šlo spíše o záměnu se zatoulanými či zdivočelými psy.

„Počítám, že trvale zde mohou žít v horizontu 10-20 let než v bezprostřední budoucnosti. Z hlediska přemnožené zvěře a divokých prasat by výskyt vlků, jako přirozeného regulátora, byl jednoznačně žádoucí," dodává Jakub Čejka.

Vlci skutečně v lese působí jako zdravotní policie a lidé by z nich neměli mít strach. Za posledních minimálně 100 let není z Evropy žádný věrohodný údaj o útoku vlků na člověka. „Vlci pomáhají vytvářet v lesích rovnováhu a lesníkům snižují náklady na budované oplocenky a další umělou ochranu mladých listnáčů a jedlí," říká Pavel Benda, ředitel Správy Národního parku České Švýcarsko.

Vlci mohou škodit leda tak na hospodářských zvířatech. „Chovatelé, kterým by vlci způsobili takovou škodu, mají ze zákona právo na náhradu škody," upozorňuje ředitel Správy KRNAP Jan Hřebačka.