VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Ve skalním bludišti si připomenou Jana Husa

Maloskalsko - Bludiště Kalich na Maloskalsku se tento víkend stane dějištěm setkání s odkazem Jana Husa. Vzpomínku na myslitele a reformátora umocní noční bohoslužba. Naváže na tajná setkání po Bílé hoře.

2.7.2011
SDÍLEJ:

Skalní město. Ilustrační foto.Foto: Deník / Lenka Střihavková

Besedice – Tajemné místo ve skalách sloužilo k bohoslužbám už v době násilné katolizace českých zemí po Bílé hoře. „Tajně se tu scházeli nekatolíci. Bohoslužby sem údajně přijížděli sloužit protestantští kněží ze Žitavska,“ prozradil mi farář Ochranovského sboru Českobratrské církve evangelické v Železném Brodě Jiří Polma.

Na dávnou tradici navazuje jeho sbor už čtvrtým rokem. „Večerní bohoslužba se koná ve skalní modlitebně. Zejména pro mladé lidi má určitý nádech tajemna,“ přiblížil, co se ve skalním bludišti odehraje už tuto sobotu. V předvečer hlavního setkání, které se tu k uctění památky mistra Jana Husa koná vždy první neděli v červenci.

Nedělní shromáždění začne v 15.00 hodin a bude mít charakter ekumenického setkání, otevřeného příslušníkům všech vyznání i lidem, kteří se oficiálně nepovažují za věřící. I z toho důvodu zvou pořádající Ochranovské sbory ze Železného Brodu a Turnova jako hlavního řečníka duchovního odjinud. Tentokrát jím bude kazatel Emanuel Vejnar z Lysé nad Labem. „Vždy se snažíme, aby to byl člověk, kterému je téma Jana Husa blízké,“ upozornil v této souvislosti turnovský kazatel Ondřej Halama. „Vloni to byl například historik Jiří Just,“ dodal.

„Letošní setkání na Kalichu bude o to významnější, že se ho zúčastní mimo jiné i pěvecký sbor Antonín Dvořák z Turnova,“ upozornil Ondřej Halama. Podle něj se dá očekávat i několik stovek lidí. „Loni se nás tu sešlo zhruba 350,“ připomněl.

Odpolednímu setkání v Besedicích u Malé Skály bude předcházet ranní bohoslužba v 9.30 v modlitebně v Železném Brodě za přítomnosti biskupa církve Friedera Wasse z německého Ochranova.

Proč právě ochranovský?

Husovy ideály čistoty a pravdy církve a svědomí udržovala v Čechách Jednota bratrská.

Ta vznikla v období husitských válek, těsně před nástupem Jiřího z Poděbrad na český trůn. V době, kdy radikální „táborské“ husitství bylo poraženo a umírněná církev podobojí hledala cestu kompromisu s katolickou církví. Mezi její stoupence patřil později i Jan Amos Komenský. Po událostech, které vyústily v bitvu na Bílé hoře, popravu českých pánů a násilnou katolizaci země, museli její stoupenci, vyznání protestantského, tedy nekatolíci, opustit zemi. Jen menšina zůstala a snažila se v tajnosti svou víru uchovat. Měla kontakty se zahraničím a konala tajná setkání, o jednom z nich byla například zmínka v úvodu. I díky tomu se Husovo poselství přeneslo přes další staletí.

Začátkem 18. století došlo však k další vlně pronásledování protestantů. Ze severní Moravy, kde se nejsilněji zachovaly tradice Husova odkazu a původní Jednoty bratrské, odešla před represemi skupina věřících do Saska na panství hraběte Mikuláše Ludvíka z Zinzendorfu, kde roku 1722 našla útočiště. Tady věřící vystavěli osadu, kterou nazvali Herrnhut, tedy místo, které střeží Bůh, česky Ochranov.

Ale vraťme se k historii poměrně nedávné. Jednota bratrská, podobně jako Hus pronásledovaná za své názory, navázala na tajná shromáždění v 18. století znovu až po vzniku Československa. Roli v tom sehrál i prezident Tomáš G. Masaryk, který Husův kult obnovil. „Sestavil jakousi galerii osobností, které připomínaly a zdůrazňovaly českou státnost a byly určitými morálními pilíři,“ uvedla dříve historička Jana Nová. „Velké shromáždění se na Kalichu konala v roce 1920. Obnovenou tradici přerušila 2. světová válka a následný politický vývoj. Pouze v šedesátých letech se tu shromáždění několikrát konala,“ zmínil farář Jiří Polma. Důvody zákazu byly mnohdy kuriózní. „Třeba, že panuje obava, aby věřící na shromáždění nezmokli,“ připomněl praktiky minulého režimu. První povolené setkání u příležitosti vzpomínky na upálení Jana Husa 6. července 1415 se podle duchovního na Kalichu konalo až v roce 1988. Tehdy ještě za přítomnosti ministerského úředníka. Od té doby se tu koná každoročně. „Husovy ideály je důležité si připomínat. Stát si za svým názorem a být mu věrný je pro dnešní dobu stále velice inspirující. Zejména v době, která žije hodně konzumně, je důležité připomenout si ideál člověka, který se vzdal všeho a nakonec i života, aby obhájil své názory a pravdu,“ připomněl farář Ondřej Halama z turnovského sboru.

Autor: Jana Švecová

2.7.2011 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Takin čínský

V liberecké Zoo se nečekaně narodilo mládě takina

Město Liberec

Libereckému kraji přibývají obyvatelé

Linka důvěry pomáhá už 25 let

Liberec – Problémy s partnerem, nemoc, ztráta blízkého člověka, osamělost, myšlenky na sebevraždu, ztráta zaměstnání, starost s dětmi. To jsou nejčastější témata s nimiž se lidé obracejí na Linku důvěry. Lidem pomáhá už 25 let.

Rozkopáno bude u Máchova jezera i během letní sezony

Staré Splavy - /GALERIE/ Na Lázeňském vrchu u Máchova jezera mění vodovod a kanalizaci.

Hlasujte pro nejhezčí miminko 12. týdne roku 2017

Liberecko - /GALERIE, HLASOVÁNÍ/ - Představujeme vám miminka vyfocená ve 12. týdnu roku 2017. Hlasujte pro to nejhezčí!

Maria Gornalova a Alexey Yurakov o své kariéře a baletní škole

Liberec – /ROZHOVOR/ Baletní soubor libereckého Divadla F. X. Šaldy na sebe v posledních letech poutá pozornost několika zajímavými představeními. Svou zásluhu na tom mají také sólisté souboru, Maria Gornalova a Alexey Yurakov. V Divadle F. X. Šaldy působí od roku 2009 a stačili zde vytvořit několik pozoruhodných rolí.

Předvolební speciál deníku: Jak splnila vláda své sliby?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies