„Nejpočetnějšími klienty byli jako již tradičně netopýři. Těch jsme přijali dokonce 514, což je nejvyšší číslo za dobu existence Archy," řekla pracovnice z centra pro handicapovaná zvířata Ivana Hancvenclová. „Většinou se jednalo o netopýry, kteří omylem zaletěli do objektů, či jedince uvízlé v prostorech, odkud se vlastními silami neuměli dostat," dodala Hancvenclová.

Vůbec poprvé se do stanice dostal jelen. „Přesněji řečeno kolouch, který zapadl do hluboké jeskyně nad Rudolfovem. Z té ho vyprostili myslivci, kteří ho do centra přivezli. Kolouch Rumcajs byl v té době asi dvoutýdenní, ale už ho byl docela pěkný kus. Naštěstí začal sám pít mléko z misky, takže jsme se s ním nemuseli prát při pokusech o nakrmení z lahve. Protože uměle odchované kolouchy není možné vypustit zpět do přírody, dlouho jsme pro něj hledali vhodné umístění. Nakonec odcestoval do pražského zookoutku, kde dělá společnost stejně staré laňce," vylíčila pracovnice Archy.

Další podstatnou část pacientů tvořili ptáci. „Hodně práce jsme měli například se dvěma výry. Jeden byl nalezen zachycený křídlem v ostnatém drátu, druhý posedával u silnice se zraněnou nohou. U obou jsme ani nedoufali, že bude možné je vyléčit, ale díky obětavým veterinářům z růžodolské kliniky a regeneraci ptáků v nové rozlétávací voliéře se je podařilo úspěšně vypustit zpět do přírody," zmínila Hancvenclová s tím, že pořádně zabrat daly centru také labutě. Jedna se zlomenou nohou, druhá se dvěma rybářskými háčky v krku a třetí s háčkem v noze. Všechny se nakonec mohly vrátit zpět do svých domovů.