Toho všeho se ještě loni obávali obyvatelé Andělky, části obce Višňová, kde právě konsorcium firem WSB Neue Energien kolauduje šestici větrných elektráren. Nic z toho se ale nepotvrdilo a bublina splaskla.

Větrný park Andělka po šesti měsících zkušebního provozu už žádné vášně a emoce nebudí. Skončily i petice proti němu. Lidé žijící na samotné hranici s Polskem si naopak pochvalují, že stometrové stožáry pomohou zaplnit prázdnou obecní pokladnu.

„Dostaneme startovací milion, potom z každého větrníku 100 000 ročně, celkem tedy 600 000, což je nezanedbatelná částka. Konečně je tu naděje, že opravíme místní kulturní dům, vybudujeme čističku odpadních vod a opravíme cesty," vypočetl výhody Miroslav Mlejnek, obyvatel Andělky a zastupitel obce za KSČM. Obec hospodaří ročně s 13 miliony.

Za pravdu mu dává i starostka Višňové Vladimíra Erbanová (Hasiči). Dodává, že obec krom toho získala ještě 90 000 korun za průjezd nadrozměrných nákladů a poplatky za vložení věcného břemene za uložení přívodního elektrického vedení. Podle Erbanové bude velká část výnosu z elektráren investována právě v Andělce. „V současnosti máme přijatou žádost 45. výzvy z programu OPŽP na rekonstrukci Kulturního domu Andělka, plánujeme opravit potřebné cesty, odvodnit některé pozemky, chtěli bychom pomoci občanům řešit problémy s odpadními vodami," zmínila starostka, kam peníze od WSB poputují.

Občané vidí zaplacené miliony jako solidní kompenzaci na občasný hluk, který ale nepovažují za obtěžující. „Třeba dneska neslyšíte nic. Jindy bývá třeba ráno a k večeru hukot. Ale nikomu to tady už nevadí," podotkla obyvatelka místního bytového domu Jana Fialová. Smírnější postoj k větrníkům mají místní občané i proto, že WSB si je předchází. Poté, co se v Andělce zhoršil příjem televizního signálu, zdarma všem 90 nemovitostem zakoupili satelity.

„Zachovali se férově. Třeba nám se signál nezhoršil a stejně nám anténu koupili. Máme teď lepší programovou nabídku," chválil investora Ladislav Hudský, místní chalupář

Jednatel německé firmy WSB Neue Energien Lumír Pašek připouští, že zpočátku byly protesty lidí proti větrníkům dány zejména jejich nevědomostí a předsudky. Ty firma úspěšně vyvracela.

„Většina reakcí na výstavbu i na následný zkušební provoz byla směřována na obecní úřad, který je předával nám. My jsme se těmi podněty vždy zabývali, reagovali na ně a lidem vše vysvětlovali. Doposud to tak fungovalo a snad i nadále bude," řekl Deníku Pašek.

Turbíny podle jeho slov právě najíždějí na ostrý provoz, kterým vyvrcholí kolaudační řízení. Zkušební provoz po dobu uplynulých šesti měsíců firmě potvrdil, že elektrárny pracují podle předpokladů.

„Předpokládaná roční produkce energie z těchto elektráren by se měla pohybovat mezi 33-35 miliony kwh/rok. Při výkupní ceně 2,12 Kč/ 1 kWh, stanovené pro letošní rok Energetickým regulačním úřadem (ERÚ), předpokládáme hrubý roční výnos kolem 70 milionů korun," spočítal Pašek. Stavba šesti větrníků přitom konsorcium německých firem stála 720 milionů korun, prvních 10 let provozu tedy budou turbíny pouze umořovat tento dluh. Životnost turbín je zákonem stanovena na 20 let, polovinu svého točícího života budou lopatky krájet vzduch takzvaně „na sebe".

Farmu větrníků v Andělce tvoří německé typy firmy REpower, jedna elektrárna je typu Enercon E-70, jejíž dvě o něco menší verze byly před pár lety realizovány v Jindřichovicích pod Smrkem. Jedna větrná turbína je poháněná třílistovým rotorem o průměru 92,5 metru. Ten je spolu se strojovnou nesen ocelovým stožárem o celkové výšce 100 metrů. Jednotlivé větrné elektrárny jsou spolu propojené podzemní kabeláží a díky dálkovému podzemnímu kabelu bude veškerá vyrobená energie odvedena do veřejné sítě, provozované firmou ČEZ Distribuce. Farma na Andělce vyrobí ročně tolik elektrické energie, kolik jí za stejné období spotřebuje středně velké okresní město, které má 35 000 obyvatel, tedy přibližně jako celý frýdlantský výběžek. „To znamená, že se sem tato energie nebude muset přenášet ze zdrojů ležících v jiné části našeho státu," vysvětluje Lumír Pašek.

Že je severní cíp Frýdlantska zemí zaslíbenou větrné energii už si všimli i v Polsku, kde připravují podobný projekt. Větrný park Bogatynia, který od roku 2009 chystají postavit na výsypkách hnědouhelného dolu Turów, má čítat 52 větrných elektráren o maximální výšce 145 metrů, tedy zhruba o třetinu vyšší než větrníky v Andělce. Z těch polských ale nebude mít Višňová ani haléř.