České dráhy budovu nechtějí, protože jejich vlaky tam stavět nebudou. Nový provozovatel linek, britský kolos Arriva, tvrdí, že si prodej jízdenek zajistí přímo ve vlaku, nádraží nepotřebuje a platit za něj nebude. Jak se ale cestující dostanou na peron?

Osud chrastavského nádraží visel ještě do středy na vlásku. Budovu, kterou vlastní Správa železniční dopravní cesty, si nechtěl nikdo pronajmout a udržovat ji. Po středečním jednání Českých drah, krajského zastupitelstva a města Chrastavy se ale zdá, že nákladně zrekonstruovaná budova zůstane v provozu.

„Uděláme vše, co bude v naší moci, abychom nádražní budovu zachránili,“ napsal 26. června na chrastavský web starosta Michael Canov. Nevyloučil ani žádost o petici, se kterou se na občany obrátí. Jak se zdá, zatím není třeba.

Investice skoro čtyřiceti milionů korun do rekonstrukce nádraží a výstavby autobusového nádraží před ním nakonec nebude marná.

Kraj: nádraží padnout nenecháme

Obavy starosty i obyvatel Chrastavy mohou na chvíli utichnout. „Můžu vám zaručit, že ani jedna ze stran o zavření budovy nestojí,“ řekl ve středu krajský radní pro dopravu Martin Sepp. „Odbor dopravy se může zaručit, že nádraží zůstane pro všechny cestující stejně přístupné jako doposud.“

Společnost Arriva, která na trati z Liberce do Žitavy – a tudíž přes Chrastavu – začne letos jezdit, se jednání nezúčastnila. Má sice pronajatou samotnou trať, ovšem bez povinnosti pronajmout si k ní i nádraží.

„Přístup kraje a zvláště pana Seppa je pro nás velkou pomocí,“ řekl starosta Chrastavy Michael Canov. Přestože jednání přímo v nádražní budově trvalo tři hodiny, konkrétní řešení zatím ani podle Canova, ani podle Seppa neexistuje.

Kdyby nádražní budovou nešlo projít, cestující by ji museli obcházet a na nástupiště skákat po kolejích. „Nebo by se mohli pokusit prokopat se přímo do podchodu,“ zažertoval Michael Canov.

Podle Canova by bylo nádražní budovy škoda i z toho důvodu, že před ní v současnosti vzniká druhé autobusové nádraží. „Bylo by to vůbec poprvé v historii Chrastavy, kdy by autobusy a vlaky stály blízko u sebe,“ řekl Michael Canov. „Teď jsou od sebe kilometr daleko.“

Škoda by jistě bylo i nádražní restaurace paní Aleny Šimkové, která jako rodinný podnik funguje už 29 let. „Nemám ponětí, co bychom dělali, kdyby nádraží zavřeli, a doufám, že to tak nedopadne,“ řekla Šimková. „Chceme restauraci předat další generaci naší rodiny,“ dodala.