Přestože učebnice dějepisu o ní spíše mlčí, knihy o ní napsány ještě nebyly a veřejnost si ji nepřipomíná, byla Bitva u Liberce v roce 1757 největším a také hlavním milníkem tehdejší Sedmileté války mezi Rakouskem a Pruskem. Bitva je svým dopadem tragická zejména v tom, že proti sobě stáli na obou stranách Češi (více v infoboxu). O uplynulém víkendu si hrstka lidí na Nerudově náměstí, kde byly oběti této bitvy pochovány, připomněla výročí 255 let od tohoto sporu.

„Z hlediska akcí pro veřejnost, výstav nebo nějaké rekonstrukce této bitvy zatím držíme smutné skóre. Kromě jednoho sborníku, který před pěti lety vyšel, je tohle první akce, kde se Bitva u Liberce připomíná,“ sdělil Deníku Jiří Křížek, ředitel Severočeského muzea v Liberci.

Že by se blýskalo na lepší časy se říct nedá. Pietnímu setkání na místě pruského lazaretu a pohřebiště se zúčastnilo jen několik desítek Liberečanů. Z politiků nedorazil žádný. A to má přitom být Nerudovo náměstí citlivě rekonstruováno, s důrazem na pomník, který zde chtějí archeologové vztyčit.

„Je to jedno z mála témat, a také to nejlepší, které můžeme prezentovat. A to i v rámci celé republiky. Ale zatím se tak neděje,“ posteskl si Petr Brestovanský, archeolog muzea.

První vlaštovkou je stavba repliky historického stanu v areálu libereckého muzea. Zde mohou dobrovolníci až do května okusit pohodlnost nocování v polním ležení.

BITVA U LIBERCE 1757 - CO MOŽNÁ NEVÍTE

- O jaký konflikt šlo?
Bitva u Liberce byla jednou z nespočtu střetů během Sedmileté války (1756 1763). Ta se odehrávala na nepředstavitelné ploše, v Evropě, Americe, Asii, Africe i na oceánech, a je tudíž právem považována za první celosvětový válečný konflikt.

- Kdo ve válce bojoval?
Na jedné straně koalice států Rakousko, Francie, Rusko, Švédsko, Španělsko, Sasko, Neapol a Sicílie, Sardinie a na druhé straně Prusko, Velká Británie, Hannoversko, Portugalsko, Hesse-Kassel, Brunšvicko.

- Proč bojovali?
Jako u všech válek šlo o území a vliv. Rakouská císařovna Marie Terezie chtěla na Prusku získat zpět Slezsko, k čemuž využila spojenectví s Francií, které zase ležela v žaludku Anglie, pruský spojenec. Prusové, na kontinentu osamocení, se spojili s Anglií a v roce 1756 překročili hranice Saska. Rozhořel se celoevropský konflikt.

- Jak bitva probíhala?
Bitva u Liberce byla součástí tzv. Prusko-Rakouské fronty. Během ní vpadl do Čech pruský král Fridrich II. a na své ničivé pouti ku Praze mu rakouské jednotky dokázaly významněji čelit jen u Liberce. Rakušané měli na pravém křídle směrem k Ruprechticím 6 700 mužů se 14 děly, na levém křídle asi 7 200 pěšáků, 3 000 jízdných s 8 děly, tedy celkem cca 16 000 až 17 000 mužů. Byli rozestavěni do tří sledů, neměli však zálohy. Prusové pod velením vévody z Bevern měli celkem 15 000 až 16 000 mužů včetně jízdy, příslušný počet děl, ale vyčlenili i zálohy v počtu 5 eskadron jízdy a jednoho praporu pěchoty. Své vozatajstvo ponechali pod ochranou u Chrastavy.

Bitva trvala asi půl dne. Hlavní roli sehrála kavalerie. Rakušané ztratili celkem 874 mužů, ztráty na straně Prusů činily celkem 643 mužů. Ranění byli odvezeni do lazaretu v libereckém zámku a okolních budovách, mrtví pohřbeni vedle kostelíka v Janově Dole a na kraji lesa pod Ještědským hřebenem.

- Jak to, že bojovali Češi s Čechy?
Po prohrané Bitvě na Bílé hoře nastala masová náboženská emigrace, mimo jiné i do Pruska. Králův slib ochrany protestantského vyznání způsobil, že venkovský lid viděl v jeho osobě svého vysvoboditele. Naproti tomu katolické obyvatelstvo Čech, které z vlasti neodešlo, muselo plnit vojenskou povinnost. Při bitvě se tak střetli leckdy lidé, kteří dříve byli sousedy.

- Jak konflikt skončil?
Prusové prohráli až při červnové Bitvě u Kolína, poté se konflikt přesunul jinam, válka pokračovala. Zahynulo v ní asi půl milionu vojáků a stejný počet civilistů.

- Co to přineslo Liberci?
Nic pěkného. Požáry, rabování, epidemii skvrnitého tyfu.

(Zdroj: Časopis Krkonoše, Wikipedie, válka.cz)