Oprava mostu je ve finále, dopravě v Růžodole se ulehčí

Liberec - Maximálně ještě dva týdny by měla podle Jana Stacha z Ředitelství silnic a dálnic trvat oprava mostu nad kruhovými objezdy před Globusem v Růžodole I. Stavební práce tu již několik měsíců komplikují už tak složitou dopravní situaci.

Uzavřená je část mostu na výpadovce na Prahu, kde je aktuálně doprava na krátkém úseku stažená do protisměru. Všichni řidiči napojující se na výpadovku z posledního kruhového objezdu před Globusem tak musejí dávat přednost vozidlům jedoucím po rychlostní silnici, čímž se všechny tři sousední kruhové objezdy ucpávají a v odpoledních hodinách se zejména na komunikaci vedoucí od Letné tvoří dlouhé kolony.

„V odpolední špičce je to někdy šílené. Když jedete například od Kauflandu směrem do centra, strávíte ve frontě před kruhovým objezdem u Alfa Station třeba i deset minut,“ poznamenal Jiří Smola z Liberce.
„Kvůli plynulejší dopravě v době úprav mostu se před nedávnem na výpadovce na Prahu vedoucí z kruhového objezdu alespoň vyměnila dočasná stopka za značku Dej přednost v jízdě!“ podotkl komunikační inženýr Dopravního inspektorátu v Liberci Vlastimil Malý.

Podle Jana Stacha z Ředitelství silnic a dálnic by se mohl most kompletně otevřít i dříve než za dva týdny, protože jeho úpravy jsou už v samotném finále. Snadnějšího průjezdu si ale řidiči příliš dlouho neužijí. „Stejným způsobem totiž musíme opravit ještě druhou polovinu mostu. Ta přijde na řadu v příštím roce,“ připomněl Jan Stach.

Oprava mostu v obou směrech je podle jeho slov naprosto nutná. Na mostu se totiž už léta objevují závady. Problémem je především špatně provedená izolace.

Liberecké letiště se po letech opět pyšní mezinárodním statutem

Liberec - Mezinárodní status získalo před nedávnem liberecké letiště. Do celého světa se dá odsud létat od 1. června letošního roku, a to díky libereckému Aeroklubu, který o status zažádal a zároveň splnil jeho podmínky.

Znovunabytá možnost mezinárodních letů by měla podle vedoucího leteckého provozu Václava Kmínka liberecké letiště výrazně zatraktivnit. Navíc prospěje obchodu. „Již dříve se nám ozývali obchodníci z průmyslových zón, že by mezinárodní status libereckého letiště uvítali a určitě by jej k těmto účelům využívali,“ řekl Deníku před nedávnem Václav Kmínek.

Liberecký aeroklub si potřebné úpravy letiště z velké části financoval sám. Pustil se například do rovnání travnaté dráhy a do dalších terénních úprav. Na letišti také musela vzniknout kancelář pro cizineckou policii a celní správu. Přesně má liberecké letiště statut mezinárodního letiště s vnější hranicí, což znamená, že se dá z Liberce létat do celého světa včetně států mimo Evropskou unii.

Stále je však na letišti co upravovat. Chybí tu především betonová dráha, která by umožnila celoroční provoz. Za současného stavu se letiště musí na zimu uzavírat, protože stávající dráha na podzim měkne. Navíc mohou na travnaté dráze přistávat pouze letadla do hmotnosti 5,7 tun. (av, vra)

Od roku 1850 do 1. světové války vzrostl počet obyvatel šestinásobně

Růžodol, původně zemědělská ves, se díky své výhodné poloze při řece Nise a při výpadové silnici na Chrastavu změnila během 19. století v obec převážně průmyslovou. V roce 1850, kdy se osamostatnil, měl Růžodol přibližně 550 obyvatel. Do První světové války vzrostl jejich počet téměř šestinásobně. Postupně od poloviny 19. století vyrostlo na území obce 15 podniků, ponejvíce textilních, jež poskytovaly zaměstnání většině obyvatel. Jednou z nejstarších budov byl starý mlýn, postavený v 17. století vrchností pro potřeby obcí Růžodol, Ostašov, Stráž nad Nisou, Svárov a Pavlovice. Po roce 1900 se změnil na přádelnu vlny.

Dopravní spojení s Libercem se zlepšilo vybudováním silnice do Žitavy v letech 1842–44 a tramvajové linky v roce 1904, zavedené nejprve k mostu přes Nisu v Chrastavské ulici a v roce 1929 prodloužené až do středu obce k hostinci Letka. Stavebně byl sice Růžodol oddělen od Liberce řekou Nisou, tato překážka však nezabránila, aby se i tato obec stala součástí města Liberce již před správním sloučením v roce 1939, kdy se stal Růžodol oficiálně 11. libereckou čtvrtí. V posledních desetiletích 19. století se Růžodol I rozšířil o řadu dalších ulic, hlavně ve svém středu.

Další výstavba po roce 1900 přešla na západní stranu trati, nejprve na část katastru přiléhající k Františkovu. Podél dnešní Nové ulice tu v letech 1903–1914 vyrostly desítky rodinných domů, jejichž majitelé byli převážně české národnosti.

Po vypuknutí První světové války byl nedaleko Ostašova na ploše 84 hektarů postaven barákový tábor pro 50 tisíc zajatců. Zůstal po něm pouze malý hřbitov. Teprve po roce 1905 došlo k založení nové obytné čtvrti při Ostašovské ulici. Postupně zde bylo postaveno kolem 60 rodinných domků. Do roku 1930 vzrostl Růžodol I na 364 domy, tedy proti roku 1905 o 86 čísel, a měl 4148 obyvatel. Nepříznivé hospodářské a politické poměry způsobily po roce 1930 zpomalení výstavby.

U Ostašovské ulice bylo postaveno pouze několik družstevních domků Domovina a na plochách mezi Ostašovem a Růžodolem I bylo upraveno letiště. K zahájení letecké dopravy došlo v roce 1937. I zde se projevila úzká spolupráce sousedních obcí s Libercem již před jejich sloučením.
Řeka Nisa tvoří rozhraní mezi Růžodolem I a Starými a Novými Pavlovicemi. Její regulace, provedená v letech 1926–39, zamezila zaplavování širokého údolí od mostu v Chrastavské ulici až po Pavlovice.

Tak byly chráněny i továrny postavené podél řeky. Byla mezi nimi též tzv. Grundfabrik, která stála na konci dnešní Norské ulice. V roce 1844 zde dělníci rozbitím strojů a zničením vyrobeného zboží protestovali proti špatnému zacházení majitele továrny se zaměstnanci a proti zavádění strojů do výroby. Továrna vyhořela roku 1945 za osvobozovacích bojů. Růžodol I měl i vlastní cihelnu umístěnou při Ostašovské třídě za železniční tratí, na jejímž místě byl vybudován po osvobození menší stadion. Ještě před spojením s Libercem byla obec napojena v roce 1933 na liberecký městský vodovod.

zdroj: zdroj: kniha Liberec–minulost a současnost

Růžodol I patří ke klidnějším libereckým čtvrtím

Zákazníci čerpacích stanic odjíždějící bez placení jsou největším problémem, který pravidelně řeší liberečtí policisté na území Růžodolu I. Podle mluvčí liberecké policie Vlasty Suchánkové jde jinak, co se týče kriminality, o jednu z nejklidnějších libereckých čtvrtí. „Občasné jsou ještě krádeže kovů a okapů ve vilové části, kde už také policisté řešili několik vloupání do bytu,“ doplnila Vlasta Suchánková. V jinak poklidné čtvrti ale loni došlo k tragické události, když začátkem listopadu lupič při přepadení čerpací stanice Alfa Station zastřelil pumpaře.