Většině studentům se ulevilo, protože v těch předchozích po nich chtělo vedení školy podepsat větu, ve které studenti dávají souhlas s faktem, že uhradí školné do konce semestru. A to přesto, že by ke studiu reálně nikdy nepřistoupili.

„Ano, poštou mi přišly dokumenty již bez tohoto závazku. nicméně si i tak myslím, že není v pořádku, že jako důvod uvádějí, že důvodem odstoupení od smlouvy je nedostatek posluchačů, což je lež,“ uvedla Radka Fišerová, jedna z potencionálních studentek.

Důvod konce školy před jejím začátkem je skutečně jiný. Polské ministerstvo školství nepovolilo Akademii humanitně–ekonomické v Lodži (AHE) provozování zahraničních poboček.

Byla jsem ve střehu

„Nejprve jsem měla strach, jestli důvod, který uvádějí nyní, nemá ve svém důsledku povinnost něco škole zaplatit, ale ne, je to v pořádku,“ doplnila Radka Fišerová. V §5 smlouvy o studiu se totiž uvádí, že v případě odstoupení od smlouvy ze strany školy z důvodu nedostatku posluchačů má student právo na vrácení všech zaplacených poplatků a nehovoří se v něm o žádných povinnostech studentů.

V případě libereckých studentů jde o vrácení pětisetkorunového zápisného. „Dokonce mě překvapilo, že mi poslali zpět i fotky, které jsem ji při zápisu dávala,“ uzavřela Radka Fišerová.

Celá věc je vyřízená

„Většina studentů dnes, či v dalších dnech, dostala poštou ze strany Akademie tvůrčího rozvoje a AHE Odstoupení od smlouvy. Tudíž je celá věc tímto vyřízena,“ potvrzuje Lenka Jágrová, vedoucí liberecké pobočky školy. Kromě toho pak vysvětluje, že původní dokumenty, které některé studenty vyděsily, byly „staré“, jenž dosud sloužily k odstoupení studenta během semestru. „Přijali jsme všechny výpovědi, ať už koncipované tak, že student „vymazal“ část, se kterou nesouhlasil, nebo přinesl svoji vlastní formu výpovědi.

Doufám, že pochopíte, že na vzniklou situaci jsme nebyli připraveni a že nyní musíme čelit mnohému,“ doplnila Lenka Jágrová. Kromě jiného informuje zájemce o studium, že mají možnost přestoupit na Univerzitu Jana Amose Komenského v Praze (UJAK), ovšem za standardních finančních podmínek.

Právě poměrně nízké školné, které polská škola požadovala, nepřesahující dva a půl tisíce korun za měsíc, bylo silným lákadlem pro potencionální studenty. Na UJAK přitom jen jeden semestr studia obdobného oboru, jako na polské škole, zaměřeného na řízení lidských zdrojů, vyjde studenty na čtyřiadvacet tisíc, což je jednou tolik peněz.