VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Rozhovor: Města by se měla víc zajímat o své památky

Liberecký kraj - Na jednu stranu nedovolí památkáři lidem vyměnit původní okna či střešní krytinu, nebo zbourat ruinu na jejich pozemku. Na druhou stranu to, co veřejnost za stavební historické památky považuje, například Vratislavickou kyselku, nechají chátrat. Proč tomu tak je? Dotaz pro Miloše Krčmáře, ředitele územního pracoviště Národního památkového ústavu v Liberci.

14.6.2017
SDÍLEJ:

Neutěšený stav Vratislavické kyselky.Foto: Deník/Jan Škvára

Je současné znění zákona o památkové ochraně dostačující?

Rozhodně není. Zákon pochází z doby, kdy ve státě existovalo zcela jiné majetkoprávní uspořádání. Opakované novelizace nepřidávají na kvalitě zákona a je potřeba přijmout novou ucelenou kvalitní právní normu. Za velký nedostatek současné právní úpravy lze považovat absenci finančních příspěvků na obnovu objektů, které nejsou kulturními památkami, ale jsou v památkových zónách a rezervacích a mají historickou a památkovou hodnotu. Stejně tak chybí zakotvení povinnost zpracovat stavebně-historický průzkum při celkové obnově kulturní památky. A to jsou dvě z potřebných věcí, které právě projednávaný návrh zákona řeší.

Veřejnost často kritizuje, že památkáři na jednu stranu nedovolí například vyměnit okna, krytinu střechy nutí vlastníky, aby konzervovala současný stav, nebo jim nedovolí zbourat ruinu, např. kvůli jednomu prvku (např. schodiště) na druhou stranu je tu velká část staveb, které lidé za památky považují – vratislavická kyselka, domy v ulici 8. března a v okolí tiskárny, ty ale chátrají před očima, a památkáři se v tom nijak neangažují. Proč tomu tak je?

Památkové instituce primárně pečují o kulturní památky a památkově chráněná území. Jejich nejsilnější postavení je u objektů, které jsou kulturními památkami. Zde je v možnostech památkové péče nejen pomáhat vlastníkům metodickým vedením, ale i v případě nečinnosti nařizovat udržovací práce, případně udělovat pokuty. U plošných území jsou přesně definovány chráněné hodnoty každého území. Jedná se především o urbanismus území a vnější projevy staveb (sklon střech, střešní krytiny, okna či omítky), ale i povrchy komunikací či městský mobiliář.

Objekty Vratislavické kyselky nemají žádnou památkovou ochranu, domy v ulici 8. března nejsou kulturními památkami, ale nacházejí se v městské památkové zóně Liberec. V těchto případech bohužel současná právní úprava neumožňuje orgánům památkové péče větší aktivitu než je apel na vlastníka, případně na další orgány vykonávající státní správu (např. stavební úřad).

Vhodný by byl samozřejmě i zájem ze strany městské samosprávy, protože objekty jsou vizitkou celého města. Pokud někdo považuje kterýkoli objekt za vhodný pro památkovou ochranu může se obrátit se svojí aktivitou na Národní památkový ústav, případně na Ministerstvo kultury, které věci či soubory věcí za kulturní památky prohlašuje.

Umožňuje současná legislativa účinněji vymáhat ochranu památek, např. historických domů v památkové zóně?

Současná legislativa umožňuje orgánům památkové péče důsledně vymáhat ochranu u objektů prohlášených za kulturní památky, případně národní kulturní památky. Zde je možností nařízení prací do určitého termínu, uložení sankce, obec s rozšířenou působností též může provést záchranné práce a náklady vymáhat po vlastníkovi či v krajním případě může stát přistoupit k vyvlastnění kulturní památky.

U objektů, které se nacházejí v památkových rezervacích či zónách, je jasně definované postavení vlastníka i orgánů památkové péče v případě zamýšlené obnovy, horší je to v případě chátrajících objektů, o které vlastník nejeví zájem. Zde účinné paragrafy v památkovém zákoně chybí.

Je to i případ libereckých ulic Rumunská a 8. Března v centru města, které jsou opakovaně terčem kritiky a ostudou města?

Národní památkový ústav s nelibostí sleduje osud historických domů v centru liberecké památkové zóny (ulice Rumunská, Jablonecká, 8. března). Tyto objekty nejsou kulturními památkami ve smyslu zákona, proto je velmi omezená pravomoc orgánů památkové péče. Národní památkový ústav musí konstatovat, že zde chybí zájem ze strany vlastníků těchto nemovitostí o zlepšení jejich stavu.

V případě havarijních stavů může zakročit stavební úřad. Posílení pravomocí orgánů památkové péče by měl přinést nový památkový zákon. Je zde samozřejmě možná aktivita města. Například Jablonec nad Nisou ze svého rozpočtu přispívá na údržbu historických objektů v městské památkové zóně, které nejsou kulturními památkami.

Autor: Jana Švecová

14.6.2017 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Pervitin. Ilustrační foto.

Do kraje přivezl přes kilo pervitinu

Policie. Ilustrační snímek

Policie chytila vandaly při činu

Podvodníci zaplavují sociální sítě

Liberecký kraj – Policie varuje před podvodníky, kteří vytvářejí falešné profily na Facebooku a chtějí získat peníze.

KRÁTCE ze světa libereckého fotbalu

Liberecko – Jablonné porazilo Šluknov, proti silné Spartě to nešlo a přípravné fotbaly na Liberecku.  

Žitavské lokálky se oprava nádraží nedotkne

Rekonstrukce nádraží v německé Žitavě, které od pondělí 13. srpna kompletně uzavřela kolejiště v obou směrech, se nedotkla oblíbené Žitavské úzkokolejky

Jiskra pomohla Lukášovi, který trpí mozkovou obrnou

Vratislavice nad Nisou – Kolem dvou tisíc lidí se přišlo podívat na charitativní fotbalové utkání mezi Real Top Praha a TJ Jiskra Vratislavice. 

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení