Do druhé fáze vstoupily na Frýdlantsku práce na protipovodňové analýze, která má všem osmnácti obcím Frýdlantského výběžku ukázat, jak konkrétně se mohou chránit před velkou vodou. Ta, která zasáhla kraj v roce 2010 způsobila celkem škodu za více než osm miliard. Kromě Chrastavy a Hrádku dopadla těžce právě na Frýdlantsko Frýdlant, Raspenavu, Višňovou, Heřmanice…

Ze zhruba 140 navrhovaných řešení, které z první části projektu vzešly, do té druhé postoupilo 26 nejefektivnějších. Vybraná opatření schválila k dalšímu rozpracování převážná část členů Mikroregionu Frýdlantsko.

„Půjdeme do větších technických detailů, zpracujeme návrhy, zpřesníme pozemkovou držbu, chybět nebudou biologické průzkumy, vazba na přírodu a podobně. Uděláme všechno proto, abychom zajistili, že opatření budou realizovatelná," popsal z firmy VRV Jan Cihlář.

„Během první části procházeli odborníci celé sledované území, zajišťovali geologické podklady, shromažďovali hydrologická data. Sestavovali také matematické hydrodynamické modely všech významných toků Frýdlantska a stanovovali srážkotokový model. Na základě získaných dat pak navrhli sérii řešení pro každou jednotlivou obec," doplnil.

Frýdlant odvodní Zámeckou

Podle místopředsedy Mikroregionu Frýdlantsko starosty Frýdlantu Dana Ramzera jsou opatření vybrána tak, aby se dotkla maximálního počtu obcí a lidí. „Už na začátku jsme předesílali, že naším cílem je opatření násobit. Začínáme pod Jizerskými horami a jdeme dál po toku. Tak aby už na začátku mohla opatření vodu co nejvíce zadržet a zpomalit a dál po proudu se jí dostalo co nejméně," vysvětlil.

Například ve Frýdlantu je do vybraných řešení zahrnuto odvodnění Zámecké ulice. „Je tam nutné opravit vodoteč, která teče podél ulice za jednotlivými domy v zahradách. Je neošetřená, má za následek podmáčené zahrady a voda tam špatně odtéká," doplnil Dan Ramzer. Další protipovodňová opatření nejsou zatím ve Frýdlantu tak akutní, protože řadu těch důležitých provedlo město v rámci odstraňování povodňových škod po roce 2010.

Analýza, která zpracuje konkrétní návrhy na efektivní protipovodňová opatření, má přijít na 11,175 mil. korun, 90 procent nákladů bude hrazeno z Operačního programu životního prostředí.

O zbylou část se dělí jednotlivé obce mikroregionu a Liberecký kraj. „V budoucnu prospěje analýza konkrétními projekty na jednotlivá opatření, se kterými pak budou mít starostové podstatně větší šanci uspět při získávání dotací.

„Ku prospěchu ale budou i ta opatření, která nejsou dále zpracovaná. Bude to takový seznam toho, co ještě lze pro ochranu před velkou vodou udělat. Nemají sice už tak velký efekt pro velké území, ale podstatná jsou pro zlepšení podmínek v konkrétní obci," uzavřel Cihlář.