„To, co lidé běžně nazývají šampaňským, je ve skutečnosti pouze sekt. Pravé „šampaňské" pochází výlučně z oblasti Champagne ve Francii a vyrábí se přímo tam," vysvětluje barmanka a sommeliérka Michaela Šandorová. Pravé šampaňské se podle ní prodává v řádech tisícikorun.

Sekt pořídíte o poznání levněji. Podle Marcely Žďárské z Domu vína Chateau Lednice zraje správný sekt minimálně tři měsíce, zpravidla ale půl roku, v lahvi uskladněné naležato. Podle druhu technologie se pohybuje i cena sektu. Zhruba od 100 do 250 korun.

Levněji než sekty a vína šumivá pořídíte perlivá vína. Ty mají nižší obsah alkoholu, nižší tlak v lahvi a dosycují se uměle.

Odborníci se shodují, že nákup šampaňského nebo sektu se nemá nechávat na poslední chvíli. Nápoj obsahující oxid uhličitý potřebuje alespoň jeden až dva dny, aby se „uklidnil" a vychladil při teplotě šest až osm stupňů Celsia. Podávat se má v kyblíku s ledem.

Jak správně otevírat?

Během otevírání šampaňského se lahev drží tak šikmo, jak je to jen možné. Zpravidla jde o 45 stupňů.

Při vytahování zátky se zásadně otáčí lahví, ne korkem. V jistém momentě ucítíte tlak ženoucí korek ven povolujte mu však jen zvolna. Takže nenásleduje žádná dělová rána, ale jen tiché „pffff…". Tento zvuk Angličané označují jako „An angel´s fart", tedy „andělský pšouk".

Originálním způsobem otvírání šumivého vína je sabráž, technika otvírání láhve šampaňského šavlí nebo nožem. V podstatě se jedná o useknutí konce hrdla láhve. Sek šavlí je veden po láhvi v místě švu směrem k hrdlu, tak aby ostří narazilo na skleněný nákružek na jeho konci. Síla úderu v tomto místě oddělí hrdlo láhve i se špuntem.

Podobné kousky bývaly údajně zvykem v době tažení napoleonských armád Evropou nebo na oslavách pořádaných carskými důstojníky. Sek prý nemusí být veden ani příliš rychle, ani obzvláštní silou.