Poslední srpnová sobota. Devět hodin sedm minut. Za hustého deště se z lesa od polské státní hranice vynořila bíložlutočerná motorová mezistátní souprava. Do Harrachova dorazila přímo z necelých 50 kilometrů vzdálené Jelení Hory. Oblíbený cíl českých turistů už je přístupný i vlakem.
Z polsko-českého vlaku přestoupili první cestující na nástupišti harrachovského nádraží do přímého motorového vozu Českých drah do 39 km vzdáleného Liberce. Druhým směrem se zhruba čtyřicítka prvních cestujících vydala z Harrachova do Szklarske Poreby.
Splněná vize
„Jsem šťastný člověk. To co se v 90. letech začalo tvořit jako vize, se naplnilo. Vždyť zubačka je pro region obrovskou reklamou,“ říká Jindřich Berounský, dopravní specialista a neúnavný propagátor železničního propojení mezi státy Trojzemí, tedy Polskem, Českou republikou a Německem.
„ Je to nádhera. Zatím jsme takhle cestovali do Žitavy. Teď můžeme vlakem i do Polska, libuje si Eva Novotná, která si cestu vyzkoušela hned první den.
Přestože na památný okamžik čekala harrachovská zubačka dlouhých 65 let, jevily se i poslední chvíle před tím, než výpravčí odpískal odjezd, velmi dramaticky. Nakonec se však sobota 28. srpna 2010 do dějin česko-polské železnice zapíše, i když se jízda opravdového prvního vlaku pro cestující nerodila lehce. Původně měl vlak vyrazit na mezinárodní trati z Harrachova do Sklářské Poreby už 2. července 2010.
„Polský „úřední šiml“ vyrobil pro mnohé v dnešní době moderních komunikačních technologií stále nepochopitelnou překážku. Podmínil provoz traťovým telefonní spojením,“ říká Jindřich Berounský o překážkách, které atraktivní spojení odsunuly úplně zbytečně na samý konec prázdnin a tedy i turistické sezóny.
Další akt se odehrál 12. srpna. „Bylo podepsáno místní pohraniční ujednání, specifikující tři druhy komunikace mezi výpravčími, resp. dispečery, železničních stanic Tanvald a Szklarska Poreba Górna, a teoreticky byl provoz možný od 14. srpna,“ líčí situaci Berounský.
Jenže kvůli povodním se na železnici dramaticky změnila situace z personálního pohledu. Chyběli lidé, protože provoz je podmíněn rozšířeným počtem výpravčích.
„Opatření rozšiřuje počet výpravčích ve stanici Tanvald v denní směně z jednoho na dva, protože druhý řídí provoz v celém úseku Tanvald – Sklářská Poreba,“ vysvětluje Berounský.
Překvapení z polské strany a opětovný nesouhlas s přeshraničním provozem přišly nečekaně ještě těsně před zahájením provozu – ve čtvrtek 26. a v pátek 27.srpna.
„Odpoledne se podařilo českým a polským síťovým informatikům a technikům po několika hodinách „propíchnout“ VoIP spojení, které představuje v tanvaldské dopravní kanceláři nový „žlutý“ telefonní přístroj a „žlutou“ linku využívající telefonní internetové komunikace,“ líčí detaily specialista. Nakonec v pátek 27. srpna odpoledne schválila polská strana poslední opatření a povolení k provozu bylo na světě.
Starost se zahájením provozu však přineslo i počasí. „Ještě v pátek a následující noc před zahájením provozu přišly vydatné deště a s nimi další obavy, aby přívaly vody vydržely všechny propustě v nejstrmějším úseku mezi Sklářskou Porebou a Jakušicemi, kterými protékají četné přítoky z prudkých strání Jizerských hor,“ popsal Berounský starosti železničářů.
Zatím jezdí vlak z Kořenova do Jelení hory s přestupem. V budoucnu by se ale měla vyřešit technická část provozu tak, aby lidé jezdili bez přestupu z Liberce až do Jelení Hory.
„Jsou tam obavy, aby se na dalším úseku trati z Poreby do Jelení Hory nestrhlo ozubnicové kolo. Pevně doufám, že všechna další jednání s polskou stranou už budou jen pozitivní a týkat se budou výlučně technických záležitostí,“ doufá Jindřich Berounský.
Zprovoznění trati v celé délce 87 kilometrů z Liberce do Jelení Hory vidí odhadem zhruba do roka. „Je to v zájmu celého Libereckého kraje. Navíc budou vlaky bez problémů využívat i cyklisté, pro něž je zatím cestování trochu složité.
„Jízda za to ale určitě stojí. Už pro krásné scenérie Novosvětským průsmykem kolem Kamenice,“ doporučuje Berounský.
Unikátní ozubnicová trať byla vybudována ještě za Rakouska – Uherska v roce 1902. V témže roce byl také zahájen mezistátní provoz do Polska. Patří mezi nejhezčí a nejobdivovanější technické stavby v Evropě.
Známá je zejména díky ozubnicovému kolu, který umožní vlakové soupravě vystoupat až do nadmořské výšky 886, což je nejvýše položené místo kolejí v Polsku.
Zatím vyráží spoj do Polska čtyřikrát denně. „Je to velká zásluha starostů zúčastněných obcí a měst. Tím, že se sdružili v Jizerskohorské dráze, pochopili nejen význam, ale i problémy, které se přeshraničního provozu týkají,“ dodává Berounský.
Trať, která propojí Česko a Polsko a pokračuje dále do Německa, kopíruje do určité míry dlouho prosazovaný projekt Regiotram.
Ten se nakonec nenaplnil, ale díky němu vzniklo například pět nových zastávek v úseku Jablonec nad Nisou – Desná. Takový počet považují dopravní experti za naprostý unikát a lidé za velký přínos.