Proto i studie, které se dělaly ohledně úbytku spodní vody na Hrádecku a Frýdlantsku vycházely jen z našich předpokladů," zmínil nedávno krajský radní pro životní prostředí Josef Jadrný. Teď informační embargo konečně skončilo. Na ministerstvu životního prostředí proběhlo první setkání česko-polské expertní skupiny, která bude řešit dopady rozšíření Turówa a technická opatření proti ztrátě vody na české straně.

„Na schůzce jsme obdrželi velké množství informací, zejména hydrologická data z minulých období, která jsme po polské straně požadovali. Rovněž jsme se dohodli, že výstupy z pracovní skupiny budou podkladem pro připravovanou dokumentaci EIA (studie vlivu stavby na životní prostředí). Členy skupiny jsou i zástupci elektrárenské společnosti Turów, takže je zajištěno, že o požadavcích skupiny mohou okamžitě informovat autory dokumentace EIA. Ta by měla být hotova do konce roku 2016," informoval ministr Richard Brabec.

V této chvíli čeká expertní skupinu prostudování získaných materiálů. „Podle nich vyhodnotíme, zda už teď máme dostatek dat pro vlastní studie a návrhy případných technických opatření. Další jednání expertní skupiny proběhne v půlce června v Polsku," dodal Brabec.

Nová technologie

V sídle PGE Turów v Bogatynii mezitím probíhají i povolovací řízení k výstavbě nového bloku elektrárny. Na 270 stranách dokumentace se řeší mimo jiné i případné použití tzv. CCS technologie, při níž jsou vzniklé emise skleníkového plynu CO2 zachyceny, stlačením uvedeny do kapalného skupenství a pak uloženy, podobně jako radioaktivní odpad. Zatím takováto bezemisní hnědouhelná elektrárna funguje v Německu ve Schwarze Pumpe poblíž Hoyerswerdy v Horní Lužici. Zkapalněný plyn se potrubím odvádí do Severního moře, kde se ukládá pod mořským dnem v jeskynních prohlubních.

V případě Turówa je návrh, aby potrubí odvádělo emise skleníkových plynů pod dno Baltského moře. Jestli se ale tento způsob likvidace CO2 u nového bloku v Turowě opravdu schválí nebo ne, je zatím otázkou.