VYBERTE SI REGION

Podle německých hledačů pokladů je Jantarová komnata ve Frýdlantu

Mnichov/Liberecký kraj– Slavná Jantarová komnata z Petrohradu, jejíž osud je od konce druhé světové války neznámý, je ukryta ve sklepeních zámku v severočeském Frýdlantu. Jsou o tom skálopevně přesvědčeni Bavoři Erich Stenz a Georg Mederer, kteří po nástěnné výzdobě několik let pátrají.

11.2.2016 AKTUALIZOVÁNO 12.2.2016
SDÍLEJ:

Státní hrad a zámek ve Frýdlantě na Liberecku.Foto: MÚ Frýdlant

Dalšímu výzkumu prý brání české úřady, informovala dnes na svém webu bavorská rozhlasová a televizní společnost Bayerischer Rundfunk. Podle Miloše Kadlece, ředitele Územní památkové správy na Sychrově, pod kterou frýdlantský zámek spadá, to není poprvé, co se něco takového říká.

„Jantarovou komnatu hledal už v 90. letech minulého století pan Mužík na sychrovském zámku," řekl dnes Kadlec a dodal: „A tuhle historku jsem už slyšel v roce 2011, akorát, že ten objekt nebyl přímo identifikován. Už se to prošetřovalo na nejrůznějších úrovních." I na Frýdlantu podle Kadlece pod dohledem archeoložky Němci již průzkumy dělali, a sami uznali, že tam nic není.

Stenz, který kdysi pracoval pro Spolkovou zpravodajskou službu (BND), se odvolává na svědectví jisté ženy, která byla na zámku jako kuchařka. Ta údajně viděla, jak vojenská kolona přivezla bedny se šperky, zlatem a obrazy a jak vojáci náklad ukryli ve sklepení. Stenz tvrdí, že se ženou, která již zemřela, osobně hovořil.
Podle Kadlece se ale na Frýdlantu nic nenašlo. „Ty bedny, které tam ta paní kuchařka viděla vozit, tak ty se tam opravdu někdy před koncem války vozily, ale byly v nich knihy berlínské knihovny, které byly vzápětí ještě v roce 1945 do Berlína vráceny," řekl Kadlec.

„Výpověď této ženy je pro mě absolutně důvěryhodná," tvrdí Stenz. Proto se vydal spolu s Medererem do Frýdlantu, kde se vydávali za turisty. Při prohlídce zámku se od průvodce vzdálili, aby si prohlédli katakomby. Zde objevili zvláštní zeď, která podle nich byla postavena dodatečně a za kterou poklad může být.

Stenz se později dozvěděl o jistém radiovém vysílání s velmi zajímavým obsahem. Za radiogramem stál údajně Martin Bormann, který byl osobním tajemníkem nacistického vůdce Adolfa Hitlera. Bormann pak podle obou Bavorů přikázal Jantarovou komnatu převézt na území Čech. Dokládá to prý také údajný Bormannův notový zápis, kde je údajně skrze šifru přesně uvedeno místo uložení pokladu.

Bavoři se do Frýdlantu vydali znovu, aby v bádání pokračovali. Podle svých slov však narazili na odpor kastelánky a také Národního památkového ústavu (NPÚ), který zámek spravuje. Dvojice údajně například požádala o nahlédnutí do konkrétních plánů stavby, ale šéf NPÚ je prý odmítl. Další výzkum tak mají Němci znemožněn. Stenz je přesvědčen, že české úřady a vláda se obávají skandálu, který by s nálezem souvisel.

„My nikomu nebudeme dávat půdorysy takových objektů už z bezpečnostních důvodů," řekl Kadlec.
Jantarovou komnatu v roce 1716 daroval ruskému caru Petru I. pruský panovník Bedřich Vilém. V roce 1941 ji Němci u Petrohradu demontovali a až do jara 1945 byla uložena v Königsbergu, dnešním Kaliningradu. Od roku 1945 po ní hledači pokladů neúspěšně pátrají, a to například v Krušných horách, na Šumavě či v Rakousku. Někteří vědci se domnívají, že komnatu zničila sovětská vojska při dobývání Kaliningradu, nebo že jsou skvosty stále zasypány v ruinách sklepení tamního zámku, kde byly uloženy. Jantarovou komnatu, respektive její přesnou kopii, mohou turisté vidět od roku 2003 v Petrohradu.

Historie komnaty Původní jantarová komnata byla místnost s bohatou nástěnnou výzdobou z jantaru. Byla zhotovena na zakázku pruského krále Fridricha I. v Berlínském zámku. V roce 1716 byla pruským králem Fridrichem Vilémem věnována ruskému caru Petru Velikému. Po téměř dvě stě roků se pak nacházela v Kateřinském paláci v Carském Selu poblíž Sankt Petersburgu. Od roku 1942 byla vystavena v zámku v německém Königsbergu, dnes ruském Kaliningradu; od konce druhé světové války je nezvěstná. Zdroj: Wikipedie

Autor: ČTK

11.2.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
AKTUALIZUJEME
Na stadionu U Nisy - fanoušci řeckého klubu.

Cesta na stadion proběhla bez konfliktů

Liberec - /VIDEA, GALERIE/ Několik set policistů, včetně tří pořádkových jednotek z okolních krajů a antikonfliktní tým zajišťovalo pořádek při dnešním fotbalovém zápase mezi domácím Slovanem a řeckou Soluní, který policie vyhodnotila jako rizikový. Policisté v souvislosti s jejich příjezdem ve městě jinak nezaznamenali žádný

Česko se stalo montovnou Evropy. Pět dopadů, které to na nás má

Na makroekonomických číslech něco nesedí. Česko vykazuje slušný růst ekonomiky, tažený hlavně průmyslovou výrobou a exportem. Navzdory tomu dál působíme v rámci Evropské unie jako chudí příbuzní s průměrným hrubým příjmem 27 tisíc korun, tedy v přepočtu 1000 eur. Od roku 2008 se nám nedaří dotahovat Německo ani Rakousko. Za slušnými makroekonomickými čísly se totiž skrývá problém na mikroúrovni. Příliš mnoho podniků v Česku plní roli pouhé montovny, zatímco lukrativní výzkum a vývoj i marketing a dodávku zákazníkovi zajišťují zahraniční mateřské koncerny.

Ve sporu s Korytářem musí Liberec přesvědčit, že nepochybila rada města

Liberec - Doplnit dokazování musí Liberec ve sporu s náměstkem primátora Janem Korytářem (Změna pro Liberec). Radnice po něm požaduje 130.000 korun jako náhradu škody za pokutu, kterou dostala před pěti lety od antimonopolního úřadu v době, kdy byl Korytář primátorem.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies