Prostě díra. Jinak se vytěženému prostoru v dolní části Perštýna v centru Liberce neřekne. Díra, jáma. Mnozí už se smířili s tím, že kolem ní budou chodit navěky. Lokalita totiž nepatří městu, ale soukromé společnosti ECE. Respektive patřila. Teď se zdá, že jezírko, které se po odtěžení části kopce na místě vytvořilo, zmizí.

ECE totiž pozemek prodala. Novým majitelem je odteď Liberecký investiční fond (LIF). Kolik za opuštěnou lokalitu zaplatila, nechce firma po dohodě s prodávajícím zveřejnit. S plány na výstavbu se ale netají. „Chceme tu vybudovat administrativně technické centrum s navazující zástavbou bytů, sportovištěm včetně kryté beachvolejbalové haly a občanskou vybaveností. Takto by na tomto zanedbaném území vyrostla ucelená část města, která bude navazovat na stávající zástavbu i okolní přírodní prostředí," říká člen představenstva LIF Tomáš Kučera.

PRVOTNÍ studie na přeměnu „díry“ na Perštýně.  Šest administrativních budov, drobné obchody, bydlení a zeleň.

Běh na dlouhou trať

Sám přitom přiznává, že LIF dlouho váhal, zda „díru" koupit nebo ne. „Je to určitě veliká výzva, hodně jsme to zvažovali, protože půjde o projekt, který bude hodně vidět a hodně se bude muset projednávat jak s úřady, tak s veřejností. O finanční náročnosti ani nemluvím. Určitě to bude běh na dlouhou trať, v mluvě politiků víc než na jedno volební období," říká Kučera.

Člověkem, který do odkoupení jámy LIF namotivoval, je Jiří Šolc – bývalý ekonomický náměstek Liberce. „Já jsem se využitím toho pozemku zabýval už jako náměstek a teď jsem mu věnoval prakticky rok od odchodu z radnice. Nebylo lehké investora sehnat, jednání byla celá řada, měli jsme i tipy na investory ze zahraničí. Jsem ale rád, že nakonec se podařilo přesvědčit místní, regionální skupinu, která může být zárukou, že se s tou dírou konečně začne něco dít ku prospěchu města."

Že Liberecký investiční fond má v oblasti investic už řadu zkušeností, ukazuje přehled jeho aktivit. Společnost vznikla v roce 1991, posléze zakoupila Liberecké vzduchotechnické závody, stála za výstavbou práškovací lakovny 
v průmyslové zóně, vlastní různé strojírenské firmy, pivovary Svijany, Rohozec a Náchod, provozovala i hotel Zlatý Lev. „Nicméně Perštýn bude naším největším a zřejmě i nejnáročnějším projektem. Objem investic odhaduji na 1,2 miliardy korun," říká Kučera. LIF má k dispozici architektonickou studii, nevylučuje ale přitom, že některé věci 
v ní přehodnotí, popřípadě po domluvě s městem a krajem vypíše architektonickou soutěž. „Určitě chceme vyvolat odbornou diskuzi. Jde o poměrně velkou část území města, která si zaslouží citlivý přístup. Rozhodně tam nechceme žádné obrovské hmoty," upřesňuje Tomáš Kučera.

Kanceláře i bydlení

Základem řešení „díry" je podkova s možným bezpečným serverovým centrem, která by měla být umístěna 
v nejnižším místě pozemku. Na podkově je pak navržena šestice administrativních budov, které budou sloužit jako kanceláře. „Situace pozemku – jeho orientace na sever a složitá morfologie – byla pro nás výzvou," komentuje doc. Ing. Arch. Petr Šikola z ČVUT, který studii se svým týmem vypracoval. „Koncept řešení se opírá o rozšíření centrálního městského veřejného prostoru do nejnižší části pozemku. Na to navazují svažité parkové plochy s místem pro sport a odpočinek a nahoře, na horizontu, atypické obytné domy, které už se dají situovat s okny na jih kvůli světlu. Součástí návrhu je i podzemní parkoviště, které by mělo sloužit i široké veřejnosti."

Právě doprava je podle arch. Šikoly jedním z palčivých bodů. „Kruhový objezd, který tam teď je, je nedostačující. Stavěl se v době, kdy se tam nepočítalo s nějakou masivnější zástavbou. Ale vše se dá řešit zkapacitněním kruháče, přidáním dalších pruhů a navazujících odboček. To vše bude součástí stavebního řízení."

Historie ulice 
Na PerštýněUlice Na Perštýně je hlavní a nejstarší komunikací na severní straně Monstrančního vrchu. Jde o součást bývalé zemské cesty 
z Čech do Lužice. Protože se na ní kdysi nacházelo popraviště (na současné křižovatce ulic Na Perštýně, Poutnická a Svatoplukova), říkalo se vrchu také Šibeniční. Svahy vrchu nebyly příliš vhodné pro výstavbu a tak se tam první dřevěná stavení drobných řemeslníků objevila až koncem 18. století. Převážně nízká zástavba kolem víceméně nahodilých uliček přetrvala až do konce osmdesátých let 20. století. Tehdy také došlo ke zbourání části domů, přičemž zcela zanikly uličky Žulová a Hrnčířská a z dalších (Písková, Fialková a Poutnická) zbyly jen části. Prostranství je tak vybourané už 35 let. Nápadů na jeho využití bylo mnoho, žádné se ale nerealizovaly. Nejdál došla firma ECE, která část kopce odtěžila, pak ale kvůli úředním tahanicím nepokračovala ve výstavbě dál. Došlo na arbitráž, kterou ECE v roce 2013 prohrála. Teď je majitelem Liberecký investiční fond.

Vedení města vize Libereckého investičního fondu vítá. „Jsem ohromně rád, že se našel někdo, kdo do toho šel a ten pozemek zakoupil. Osobně na tom nejvíc vítám záměr technologického a inovačního centra. Naše země si už nevystačí se sériovou produkcí, musíme se poohlížet po dalších věcech, které přinášejí peníze a lidem práci," uvedl primátor Liberce Tibor Batthyány. Podobně to vidí i hejtman Martin Půta. „Jsem rád, že jde o místní podnikatele, kteří mají k Liberci větší vztah než nějaké nadnárodní komplexy. A určitě je pozitivní, že se chtějí zaměřit na moderní technologie. Každá investice, která tu nejde jen do automobilového průmyslu, je vítána."

Uložení dat

Jedním ze záměrů na Perštýně je například zřízení datového centra. Jeho podstatou je, že bezpečně zálohuje důležité datové soubory pro velké a nadnárodní společnosti. „Datové centrum musí být v místě, kde je dostatek proudu, bezpečná povětrnostní i politická situace. S tím, jak se zhoršuje bezpečnostní situace ve světě, tak stále více firem hledá způsoby bezpečného uložení svých dat," vysvětluje Jiří Šolc. „Například nadnárodní banky a jiné instituce, které teď mají podobné serverovny na Východě. Liberec má navíc v oblasti informačních technologií značný potenciál. Je tu kvalitní fakulta mechatroniky, a kdyby v Liberci vznikl technologický park, absolventi by neměli takovou potřebu odcházet jinam. Podobná centra ve světě také přitahují nový byznys," dodal. Projekt by mohl přinést práci pro pro 300 lidí.

Díra na Perštýně z roku 2012. Od té doby se toho moc nezměnilo.

Právě na spolupráci s Technickou univerzitou sází i Liberecký investiční fond. „Určitě chceme využít její odborný a vědecký potenciál, pro investory to může být velmi zajímavé. Byli bychom rádi, kdyby se Technická univerzita stala partnerem našeho projektu," doplnil Kučera.

Kdy by se mohlo začít s výstavbou, si ale netroufá odhadnout. Tipuje, že do pěti let. „Pokud jde o zajištění svahu, tak tam už předchozí investor udělal opatření, svah se pravidelně kontroluje a zdá se, že neujíždí. Problém je ale s vodou, jsou tam podzemní prameny, stéká tam dešťová voda. To se bude muset vyřešit. Nicméně, jedním z nápadů je část vodní plochy tam ponechat i kvůli zlepšení klimatu 
v centru města," podotkl spoluautor architektonické studie Václav Dvořák.

Názor architektů: Jenom park se nevyplatí

Jak vidí opuštěnou lokalitu Na Perštýně architekti? Co by tam podle nich mělo vyrůst?

Architekt Jiří Žid, Liberec: Z pohledu urbanismu města je důležité, aby tam vznikl kus města. Aby to nebyla jen jedna obří masa betonu, ale aby ten projekt počítal s uličními řadami. Obchodní komplex Forum, který je naproti, bohužel, tento rys nenaplňuje. Myslím, že je v tuto chvíli jedno, zda na Perštýně budou administrativní budovy, obchody, byty nebo kavárny, důležité je, aby to mělo rysy města, uliční řady. Rozhodně si nemyslím, že by tam měl vzniknout jenom park. Parky se mají tvořit koncepčně. V této části dolního centra je určitě nutná zástavba.

Architekt Václav Dvořák, ČVUT Praha: Lokalita je určená i v územním plánu jako stavební plocha. Dělat tu jenom park se nevyplatí. Jde 
o centrum města, které potřebuje zastavět, aby dostalo svoji ztracenou podobu. Orientace části pozemku na sever je přímo ideální pro kanceláře, obchody a podobné věci. Navíc s veřejnou zelení se tam počítá. Problém vidím hlavně ve vyřešení dopravní situace, už teď tam doprava kolabuje, to se musí vyřešit.