Jáchymovi z Liberce je dvacet měsíců. Jeho maminka ho začala nosit v šátku od jeho pěti týdnů.

„Naše cesta k šátku byla trochu trnitější. Byla jsem totiž neznalá a tedy vyděšená všemi argumenty, jak nošení děti rozmazluje, tak jsem ho nosit nechtěla, ale moje dítě mi ukázalo, že je potřeba ho nosit. Jáchym nechtěl být beze mě, odložený a já ho nechtěla nechat plakat, tak jsem nakonec dala šátku příležitost, za což jsem ohromně vděčná. Zjistila jsem, že je to nesmírně příjemné i pro mě. Když mám Jáchyma na svém těle, cítím, že je svět v pořádku," vypověděla Deníku Anna Kšírová, lektorka nošení dětí v šátku. Spolu s dalšími asi dvaceti maminkami a jejich dětmi v šátku prošla v pondělí odpoledne centrem Liberce, a to v rámci Mezinárodního týdne dětí nošených v šátku.

„Chceme rodiče inspirovat k tomu, aby své děti nosili a byli s nimi v častém kontaktu. Nošení pomáhá harmonizovat vývoj miminka, protože člověk je na něj nastaven od přírody. Naprostá většina našich předků, snad až na naše maminky a babičky, své děti nosila, máme to zkrátka v genech," dodala Kšírová.

Podle rodičů, kteří už své děti v šátcích nosí, je důležité, že nošení podporuje vztah mezi maminkou a miminkem. Blízkost, vůně miminka a jeho teplo prohlubují máminu zamilovanost.

„Vyskytují se obavy, že by se mohla poškodit zádíčka dítěte, ale v Německu proběhla studie na dvou stovkách v šátku nošených dětí a jejich vývoj pohybové soustavy v šesti letech se nijak nelišil od vývoje pohybové soustavy ostatních dětí," ubezpečuje Kšírová.