Největším počtem hektarů vodních ploch se v Libereckém kraji může pochlubit Českolipsko, a to nejen díky Máchovu jezeru.
ZAKLÁDAL UŽ KAREL IV.
Zdejší rybníky zakládal už Karel IV. a tradice rybolovu tady stále trvá. Zatímco vodní plochy pokrývá v tomto okrese přes 2,5 tisíce hektarů, na Liberecku, které je v celém kraji na vodu nejchudší, je to pouhých 951 hektarů. I zde se však začalo blýskat na lepší časy. Od roku 1996 zde totiž přibylo nejvíce rybníků či nádrží v kraji.
V KOPCÍCH SE DŘÍVE NESTAVĚLO
„Dříve nebylo tak časté stavět rybníky na kopcovitých místech. Dnes je to díky penězům a technice možné,“ nastínil jeden z důvodů nárůstu vodních ploch na Liberecku vodohospodář z Agentury pro ochranu přírody i krajiny Václav Šrédl.
RYBNÍKY ZAKLÁDAJÍ LESY
Podle ředitele libereckých Lesů ČR Ludvíka Řičáře je možné, že si také řada lidí i organizací začala uvědomovat důležitost vody v přírodě. Právě Lesy patří mezi jedny z nevýkonnějších zakladatelů vodních ploch. Loni například postavily retenční nádrž na Frýdlantsku, které je v poslední době kvůli polské elektrárně Turów jednou z nejohroženějších oblastí suchem.
PRO ZVÍŘATA I HASIČE
Kromě boje se suchem, plní vodní plochy i řadu dalších funkcí. Stávají se útočištěm pro živočichy, pomáhají udržet mikroklima a v neposlední řadě slouží i jako protipožární nádrže. Přehrady v Jizerských horách zase chrání obyvatele Jablonecka i Liberecka před povodněmi.
POSEZENÍ U RÁKOSÍ
Podle Václava Šrédla si rybníky pořizuje i řada soukromníků. „Jedním z důvodů je, že jsou „hezký“. Mají tam rákosí, ryby, žáby, vážky. Chtějí si u něj sednout na lavičku,“ vysvětluje vodohospodář, podle kterého je za touto tendencí nejen rybaření, ale také snaha člověka něco si sám vypěstovat.
„Česká republika je hustě posetá rybníky a s vodou jsme zvyklí hospodařit. Jsme ve středu Evropy, tak jsme zde vodu vždy museli umět udržet,“ uzavřel Šrédl.