Největším počtem hektarů vodních ploch se v Libereckém kraji může pochlubit Českolipsko, a to nejen díky Máchovu jezeru.

ZAKLÁDAL UŽ KAREL IV.

Zdejší rybníky zakládal už Karel IV. a tradice rybolovu tady stále trvá. Zatímco vodní plochy pokrývá v tomto okrese přes 2,5 tisíce hektarů, na Liberecku, které je v celém kraji na vodu nejchudší, je to pouhých 951 hektarů. I zde se však začalo blýskat na lepší časy. Od roku 1996 zde totiž přibylo nejvíce rybníků či nádrží v kraji.

Kouření. Ilustrační foto.
Na Liberecku pokuty za kouření nepadly. V zimě to bude horší

V KOPCÍCH SE DŘÍVE NESTAVĚLO

„Dříve nebylo tak časté stavět rybníky na kopcovitých místech. Dnes je to díky penězům a technice možné,“ nastínil jeden z důvodů nárůstu vodních ploch na Liberecku vodohospodář z Agentury pro ochranu přírody i krajiny Václav Šrédl.

RYBNÍKY ZAKLÁDAJÍ LESY

Podle ředitele libereckých Lesů ČR Ludvíka Řičáře je možné, že si také řada lidí i organizací začala uvědomovat důležitost vody v přírodě. Právě Lesy patří mezi jedny z nevýkonnějších zakladatelů vodních ploch. Loni například postavily retenční nádrž na Frýdlantsku, které je v poslední době kvůli polské elektrárně Turów jednou z nejohroženějších oblastí suchem.

Liberecká teplárna.
Levnější teplo asi jen tak nebude. Dohoda je v nedohlednu

PRO ZVÍŘATA I HASIČE

Kromě boje se suchem, plní vodní plochy i řadu dalších funkcí. Stávají se útočištěm pro živočichy, pomáhají udržet mikroklima a v neposlední řadě slouží i jako protipožární nádrže. Přehrady v Jizerských horách zase chrání obyvatele Jablonecka i Liberecka před povodněmi.

POSEZENÍ U RÁKOSÍ

Podle Václava Šrédla si rybníky pořizuje i řada soukromníků. „Jedním z důvodů je, že jsou „hezký“. Mají tam rákosí, ryby, žáby, vážky. Chtějí si u něj sednout na lavičku,“ vysvětluje vodohospodář, podle kterého je za touto tendencí nejen rybaření, ale také snaha člověka něco si sám vypěstovat.

Markéta Tallerová
Markéta Tallerová je přísná režisérka, říkají herci Sousedského divadla

„Česká republika je hustě posetá rybníky a s vodou jsme zvyklí hospodařit. Jsme ve středu Evropy, tak jsme zde vodu vždy museli umět udržet,“ uzavřel Šrédl.