Problémy Čechů. Jak je to v Evropě? Kdo ví…

Jak bych si představovala ČR? No to máte těžké. Jako první krok vystěhovala bych nepřizpůsobivé obyvatele a sousedy. Jako druhý krok bych urovnala platy těm, co berou hodně za nic, a ti co berou málo, za hodně. Například plat poslance v ČR činí přibližně 80 tisíc Kč. Plat záchranáře či hasiče je přibližně 20 30 tisíc Kč. Přijde vám to normální? Jako krok třetí vám uvedu příklad ze svého života.

Moje matka pracovala v masně jako prodavačka za 15 tisíc korun hrubého. Viděli jste někdy, v jakých podmínkách pracují? A co jako ženy musejí zvládnout? Jak vypadají, když přijdou večer v osm z práce domů ? Komu z vás by se ještě chtělo další tři hodiny dělat domácí práce? Ale zpět k třetímu kroku.

Když mi bylo deset, moje máma utrpěla mozkovou příhodu a embolii plic. Letos to bude šest let. I přesto potřebuje čtyřiadvacetihodinovou péči.

Ze začátku dostávala invalidní důchod a příspěvek na péči 19 tisíc korun. Dnes, kdy se bez pomoci nevykoupe, nepřikryje, nepřečte si zprávu, nedokáže si uvařit, vyprat, vyluxovat, dostává příspěvek na péči 4 tisíce Kč a invalidní důchod 11 tisíc. A teď mi řekněte, jak má člověk, jakkoli omezený, vyžít s 15 tisíci korun na měsíc!?

Takže krok třetí by spočíval v tom, že člověk, ať už mentálně nebo fyzicky postižený, by měl dostávat takovou částku peněz, aby s ní vyžil, nejlépe i ušetřil .

Krok čtvrtý je opět o penězích. Proč v Německu mohou mít tak vysoké platy oproti nám? Jen proto, že jsou větší? Řekla bych, že v tomhle vládne nerovnoprávnost nejen u nás.

Jako další krok bych si přestala rozprodávat půdu pod nohama a snažila bych se být co nejméně závislá na ostatních státech. Když se podívám do minulosti a poslouchám, co mi vyprávějí moje babičky. Co cukrovarů, sklářských výroben, vůbec co průmyslu tu bylo.

A podívám se na to dnes. A kde to je? Proč jsme si vše rozprodali a dobrovolně se stali závislými na ostatních zemích? Proč cukr stojí 30 korun, když my byli ti, co ho vyvážejí do zahraničí?

Jako další bych ,,urovnala" vzdělání. Dneska potřebujete maturitu i na zedníka. Odkdy záleží na tom, jestli máte maturitu? Mně tedy osobně záleží na kvalitě odvedené práce, a ne na tom, že dotyčný měl problém s maturitou z českého jazyka, například. V mých šestnácti letech mám obavy, jak to bude za pár let.

Kladu si otázky typu:

Bude mi stačit vzdělání středoškoláka?

Chytnu se, aniž bych musela mít něco navíc?

Budeme vůbec ještě ČESKO?

Nejspíš mi jen zbývá doufat, že se vše k lepšímu obrátí.

Kateřina Kučerová, Česká Lípa


V kůži europoslance je účet vzdálen od záporného stavu

Dnes to jsou již tři měsíce, co mě zvolili do europarlamentu. První týden byl velmi hektický.

Pobíhání po úřadech v ČR a poté seznamování se s prostředím europarlamentu ve Štrasburku a v Bruselu. Po zapsání se na první jednání jsme odhlasovali, že budeme projednávat důležité problémy.

Druhý týden jsem si ve Štrasburku pronajal byt. Přeci nebudu bydlet v hotelu. Další den jsem zašel do autosalonu a odjel jsem v novém mercedesu. Leasing je skvělá věc, teď jsem nic neplatil a až dostanu výplatu, pořád mi zbude dost peněz.

Ve středu další série debat a odpoledne jsme odhlasovali zrušení možnosti, aby stát sám určil, kdy budou na jeho hranicích celní kontroly.

Ve čtvrtek jsme stále jednali ve Štrasburku. Pátek. Konečně máme jednání v Bruselu. Odjel jsem tam svým krásným mercedesem. Po cestě jsem zahlédl hezkou restauraci. Musím se tam stavit.

V Bruselu jsme skončili o něco dříve, a tak jsem zašel do oné restaurace na oběd. Uvnitř byla velmi příjemná a obsluha mne ihned usadila u stolu tak, že jsem měl přehled o celém sále. Objednal jsem si denní menu. Číšník přinesl aperitiv. Po chvilce jsem měl na stole předkrm. Poté polévku. A za chvilku hlavní chod, byla to jakási specialita podniku. Vynikající. Musím je požádat o recept. Nedali mi ho. Na víkend jsem odletěl zpátky do Čech.

Další dva týdny jsme měli únavná jednání. Na začátku druhého měsíce přišla výplata. Dle výpisu mi přišlo skoro 300 tisíc korun. Dlouho tam nepobyly. Splatil jsem staré dluhy a poslal jsem splátku za auto. Na účtu něco zbylo. Na příští měsíc se můžu trochu víc rozšoupnout. Taky mi proplatili benzín a letenky, to si nechám líbit.

Další týden jednání ve Štrasburku. Ve středu nebylo na programu nic zajímavého, tak jsem s kolegou šel na prohlídku Štrasburku. Našli jsme hezkou hospůdku. Takovou zapadlou. Připomíná mi Pepovu hospůdku ve vísce. Dali jsme si pivo. Bylo dobré, ale na Pepovo nemá. Těším se domů.

Při čtvrtečním jednání mi francouzský kolega poradil, jak získat více za méně.

Evropská unie nám platí 300 euro za každé jednání, u kterého jsme se po příchodu podepsali. Odchod ale nikdo neřeší. Stačí se tedy podepsat a hned máte volný den.

Další pátek, zase jednání v Bruselu. Přemýšlel jsem o radě, kterou mi dal kolega. Zkusím to. Odcházím po půl hodině, a protože mám tři dny volno, odlétám do Anglie na výlet. Londýn je krásný. Příště se budu muset podívat i dále po ostrovech.

Od pondělku pokračují jednání. S kolegou jsem skončil v oné hospůdce.

Středa, dnes jsme měli důležité téma. Otázka byla, zda zakázat vjezd nákladních vozů do center měst. Jednání jsme odložili. Večer mi asistent předal obálku od neurčité dopravní společnosti. Byl v ní vzkaz, že se jim zákaz vůbec nehodí do obchodů, a další obálka. V druhé obálce byly dva svazky desetieurových bankovek. Ve čtvrtek jsme jednali dále, zákaz byl zamítnut.

Další měsíc za námi a účet je již dostatečně vzdálen od záporného stavu. Možná za to může to, že se zaměstnávám jako svůj vlastní asistent. Ale nikdo si nestěžuje, tak proč to měnit.

Další jednání. Nebo snad jen podepisování prezenčních listin? Našel jsem několik nových obálek. Někoho napadlo, že by se měla kontrolovat korupce. Návrh byl zamítnut.

Když jsem byl tenkrát v Anglii, zalíbilo se mi tam. Koupil jsem tam dům. Evropská unie jako dárce peněz se mi opravdu líbí.

Když jsem vynechal jednání v Bruselu, tak schválili protikorupční zákon. Musím si dát pozor.

Další týden byl klid. Nějaká jednání, ale bez obálek. Raději jsem tento týden neodcházel dříve. V neděli mi volal kamarád od policie. Prý se o mne zajímá protikorupční oddělení. A celkem podrobně.

Můj kamarád, právník, mi poradil, ať převedu své účty na švýcarské konto a jsem připraven se odstěhovat. Zjistil jsem, že u mne chtějí udělat prohlídku a zkontrolovat mé účty.

Na Unii kašlu, dala mi už dost a problémy nechci. Zítra odlétám na Bahamy.

Matěj Štula, Liberec