Je jaro, od hor fouká studený vítr a zem je místy ještě zmrzlá. Snad proto je hrob mělký. Do něj házejí těla. Hnilobný zápach smrti dusí vše kolem. Některá těla jsou jen v bílém rubáši, jiná ve zbytcích uniformy. Jedno házejí přes druhé, hrob je malý a není kdo by vykopal další, mužů při síle totiž není nazbyt. Všichni mrtví jsou muži, mnozí sotva odrostlí chlapeckému věku. Kněz ještě zašeptá tichou modlitbu, ale to už felčar s ranhojičem lehce popráší těla sypaným vápnem a urychleně hrob zahazují hlínou. Na žádné ceremonie není čas. Opodál v lazaretu právě milosrdné sestry zatlačují víčka dalším mrtvým vojákům. Pro ně hrob ještě nevykopali a brzy nebude, kdo by to udělal. V zemi řádí nemoc, které všichni říkají skvrnivka podle odporné vyrážky na těle. Jistý si nemůže být nikdo. Zdá se, že Zubatá je v českých zemích jako doma. Je duben roku 1757, druhý rok Sedmileté války…

Takhle nějak mohla vypadat situace v Liberci, kterou právě na Nerudově náměstí mapují archeologové pod vedením Petra Brestovanského. Pod zemí našli v hrobě o velikosti 2,5 krát 1,5 metru další kostry z období Sedmileté války. Deset skeletů patří vojákům, kteří po bitvě u Liberce podlehli ve zdejším lazaretu skvrnitému tyfu. Stav koster, které byly v uplynulých dnech nalezeny a nyní se podrobují analýze, je obdivuhodný.

„Sešly se nám tu tři příznivé okolnosti, které učinily nález tak významným. Kostry byly jen málo posypány vápnem, které by je v průběhu staletí znehodnotilo, navíc byly dosud neporušené zásahem zvenčí a naštěstí také ležely v příhodném podloží, které je konzervovalo,“ radoval se archeolog Petr Brestovanský. Nerudovo náměstí leží na kopci, takže zde nekolísá spodní voda. Lebky tak kupříkladu mají zcela zachovalý chrup a nosní kůstky. Kostry jsou dokonce v tak dobrém stavu, že přivolaná antropoložka Hana Brzobohatá mohla hned na místě s velkou pravděpodobností určit, že všichni zemřelí byli muži. Definitivně to potvrdí až analýza lebky a pánve podle tvarových a metrických znaků.

„Rozbor, kterým kostry projdou, stanoví jejich pohlaví, stáří a také zranění, která vojáci ještě za života prodělali. Další analýza napoví, jak vojáci vypadali,“ podotkla Brzobohatá.

Odkrytí masového hrobu navíc potvrdilo další věc, o které historikové zatím spíše debatovali že vojáky na jejich tažení doprovázely ženy a děti. Potvrdil to nález dětské rakve, na níž je dosud patrný namalovaný křesťanský kříž. „Vojáky vždy doprovázelo civilní obyvatelstvo, někdy i jejich rodiny. V nalezené rakvi jsou pozůstatky dítěte. Kostra je zasypána podle tehdejších zvyklostí hoblinami,“ poznamenal Petr Brestovanský.

V bitvě u Liberce se střetlo odhadem až 60 tisíc vojáků pruské a rakouské armády. Na obou stranách tehdy byli Češi.