VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Na Smědé hnízdí ledňáček i orel mořský

Severní Čechy - Vyzbrojen jen dalekohledem, fotoaparátem a dobrými nepromokavými botami, vydává se ornitolog Martin Pudil podél břehů Smědé. Je kalné ráno, sněhu na Frýdlantsku sotva po kotník, ale počasí, že by psa nevyhnal.

18.1.2012
SDÍLEJ:

Orel mořský.Foto: Martin Pudil

Zato přírodovědci už od neděle, počasí navzdory, neúnavně brouzdají v mokřadech. Od poloviny ledna totiž probíhá mezinárodní sčítání vodních ptáků.

U nás se do ní každoročně zapojují stovky lidí. Dobrovolníků i odborníků na vodní ptactvo. Pátrají po tom, kolik vodních ptáků v dané lokalitě zimuje a jak se pohybuje jejich struktura. „Zatím jsem narazil na vzácné morčáky velké, dva skorce a dvě volavky,“ vypočítává, když ho zastihnu. Zatím je teprve ve třetině průzkumu. Břehy Smědé jsou podle ornitologa zajímavou lokalitou. Kromě zmíněných druhů tu zimuje pravidelně také ledňáček, který přezimuje v hlubokých norách. Ty si buduje podél břehů. „U tohoto druhu je zajímavé, že mladí ptáci odlétají na jih, zatímco staří zůstávají. Je to tím, že mají více zkušeností a zimu spíše zvládnou. Ovšem, když je hodně tuhá, spousta jich zahyne. Naštěstí to není zatím letošní případ,“ popisuje ornitolog. Mnohem důležitějším zimovištěm vodních ptáků je ale hladina Nisy. Paradoxně přímo v centru města. „Zimují tu stovky kachen. Voda tu tolik nezamrzá a ptáci mají dostatek potravy,“ popisuje. „Je pro ně příjemnější, když je lidé chodí krmit, ale dokážou si potravu nalézt i bez lidské pomoci. Teprve když voda úplně zamrzne, odlétají do teplejších oblastí. Třeba v polovině zimy,“ popisuje chování vodních ptáků, především kachen a hus ornitolog.

Volavky na Žabakoru

Zatímco na Liberecku zimují v hejnech především kachny, na Českolipsku je možné uvidět vzácnější čírky. Na Turnovsku, v povodí Jizery a okolí rybníka Žabakoru se hojně začali vyskytovat volavky a kormoráni. „Ty se v poslední době objevují ve větším počtu v celé Evropě,“ popsal Zdeněk Mrkáček ze Správy CHKO Český ráj. Nejčastější zimoviště jsou podle něj na zmíněném rybníce, ale i soutoku říčky Libuňky s Jizerou a při velkých mrazech opět místa, kde řeka protéká městem Turnovem.

Rybníky kolem Příšovic, tak zvané písečáky jsou zase oblíbenou zastávkou při zimování již zmíněného morčáka velkého, severské rybožravé kachny. Zahlédnout můžete vzácně i potápku malou či slípku zelenonohou.

Zato na morčáka malého či bílého, potápku černokrkou, lžičáka pestrého nebo poláka malého už ve zdejších mokřadech téměř nenarazíte. „Se změnou krajiny se mění i struktura druhů zvířat, která je obývají a vodní ptáci patří bohužel k těm nejohroženějším,“ dodává Zdeněk Mrkáček, mimochodem autor právě vycházejícího obsáhlého Atlasu ptáků Českého ráje, v němž je objektivem patnácti fotografů zachyceno přes sto druhů zpěvavých i vodních ptáků.

Orla mořského viděti, štěstí míti

Právě jejich ubývání je jedním z důvodů, proč mezinárodní sčítání vodního ptactva každoročně uprostřed zimy probíhá. Údaje se poté soustřeďují v centrálním registru na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy a jsou součástí mezinárodních dat.

Vodní ptáci tvoří jako každý jiný živočich důležitou součást struktury přírody a krajiny. „Kromě toho, že ubývá jednotlivých druhů a ochuzuje se tak pestrost přírody, to má jistě návaznost na ekosystémy a potravní řetězce. Je prokázáno, že každý živočich má asi 200 vazeb na své okolí! Každá ztráta je tak velmi citelná bez ohledu na to, zda se projeví krátkodobě či v dlouhodobém horizontu,“ upozorňuje Zdeněk Mrkáček.

Odpoledne jsem zavolala Martinu Pudilovi, jak dopadlo jeho pátrání po zimujících ptácích a zda náhodou nenarazil na nějakou vzácnost. Narazil. „Představte si, že jsem objevil orla mořského. Zatímco ostatní druhy jsem tu očekával, v tomto případě si můžu říct: Orla viděti, štěstí mít,“ popsal setkání se vzácným druhem ornitolog.

Co je mezinárodní sčítání ptáků

Mezinárodní sčítání vodních ptáků je projekt, který začal v 60. letech, a hned od počátku se do něj zapojilo tehdejší Československo. Sčítání probíhá v polovině ledna, protože v té době se zimující ptáci shromažďují na relativně omezeném počtu lokalit a dají se snadno spočítat, zatímco třeba v hnízdní době jsou rozptýleni na obrovské ploše celé severní polokoule. Proto využíváme koncentrací v době zimování a zjišťujeme jejich počty v konkrétní zimě. A následně můžeme vyhodnocovat dlouhodobé změny početnosti jednotlivých druhů. Co se týká vodních ptáků v Evropě, většinou leží jejich zimoviště přímo v Evropě nebo ve Středomoří, jen relativně malý počet druhů zalétá do Subsaharské Afriky. Největší zimoviště vodních ptáků leží například na pobřeží Atlantského oceánu. Významné je také pobřeží mezi Dánskem, Německem a Holandskem. Další velká zimoviště jsou na pobřeží Velké Británie. Pak najdeme spoustu zajímavých zimovišť vodních ptáků ve Středomoří a na podalpských jezerech a podobně.



SČÍTÁNÍ VODNÍCH PTÁKŮ PROBÍHÁ KAŽDOROČNĚ V LEDNU PO CELÉ EVROPĚ. Cílem je mapovat výskyt jednotlivých druhů vodních ptáků na tak zvaných zimovištích. Ubývá totiž mokřad, kde vodní ptáci hnízdí a tím se tento druh stává ohroženým. Sčítání na Liberecku přineslo mnohá překvapení. Například o výskytu orla mořského nebo že labutě nezmizely. Foto: VLP

Ornitolog Martin Pudil umí imitovat sovu a sýkorky

Které lokality jsou pro pozorovatele vodního ptactva na Liberecku zajímavé?
Frýdlantský výběžek, okolí Smědé, Předlánce, kde jsem narazil na vzácný výskyt orla mořského. Zajímavá je také oblast kolem Jablonného v Podještědí.

Jsou pro ornitologa zajímavé také vodní plochy v sousedním Polsku nebo bývalé povrchové doly v Německu, kde vznikla celá jezera?
Nesporně, to jsou velmi zajímavé lokality, ale průzkum tam neděláme, to je na sousedech…

Jaké vzácné druhy vodních ptáků jste při letošním sčítání objevil, jaké se tu vyskytují?

Je to skorec, morčák velký a především již zmiňovaný orel mořský, který tu ale není zase taková rarita. Hnízdí například na Českolipsku. Přilétají sem navíc zimovat i orli ze severu, ale to, že na něj narazím na Frýdlantsku, bylo dost nečekané.

Bavíme se o vzácných druzích, ale kam zmizely labutě? Třeba ty z rybníku u někdejší Textilany?

Šlo o jeden pár, který vyváděl mladé, takže se zdálo, že jich tam mohlo být víc. To, že zmizely právě z tohoto místa, není nic neobvyklého. Určitě to nesignalizuje, že by labutě mizely…Místa hnízdění se mění. Na Liberecku hnízdí například u Černous a nedávno jsem je viděl také u jezu v Bílém Kostele.

Oblíbenou zimní atrakcí je krmení kaprů či kachen na přehradě. U ryb to prý není správné, co třeba divoké kachny, tam krmení pečivem nevadí?
Nevadí, pečivo jim neškodí, jen nesmí být tvrdé. I když se hodí do vody, kachny ho hned spolknou a může jim poškrábat sliznici. Je lepší tvrdé housky nebo chleba nechat alespoň trochu nejdřív na vzduchu zvlhnout.

Kolik hlasů ptáků rozeznáte?

No…to ani netuším, ale desítky alespoň těch nejznámějších to budou.

…a umíte některé imitovat?
Tedy, ale víte, že ty jednodušší hlasy asi jo? Umím lejska, kulíška, to je taková malá sovička. Jo a sýkoru koňadru. To je to známé ty pán, ty pán…

Autor: Jana Švecová

18.1.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Vratislavice - Žibřidice 3:6
7

Okresní fotbal: Žibřidice nakonec přejely Vratislavice, i když prohrávaly

Dopravní nehoda. Ilustrační foto.

Motorkář boural a odnesl to těžkým zraněním

Supervýhodná nabídka? Pět tipů, jak nenaletět při zhodnocování peněz

I relativně nízká finanční gramotnost Čechů může za to, že čas od času skočíme na „supervýhodnou“ nabídku zhodnocení peněz, která se nakonec promění v totální fiasko. Pokud byste rádi investovali svoje úspory, nevynechejte následující tipy. 

Na Sychrově padaly i letos nové české rekordy

Sychrov – Podařilo se! Liberecký kraj se znovu ocitne v České knize rekordů.

První tři body po výhře nad Slavií

Liberec - Slavia s osmi hráči ligové soupisky proti dvěma Libereckým, s pěti kvalitními cizinci v základu. Dalo se tedy tušit, že Liberec ani napotřetí nevyhraje.

Že by to šlo bez tréninků?

Liberec - Šok! Za 33 minut vedli studánečtí fotbalisté v premiéře I. A třídy nad Desnou 4:0! Co se děje, ptali se přítomní diváci, kteří domácí nepoznávali. Těm to prostě vycházelo. "Přitom jsme moc netrénovali. V úterý jsme byli ve čtyřech, ve čtvrtek nás bylo jedenáct," říkal předseda Studánky Lukáš Palán.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení