Místo „lidových plastových vozítek" trabantů tak návštěvníky Technického muzea v Liberci nově vítá elegantní Lagonda. Impozantní automobil není však jedinou novinkou. K vidění je také nezvyklý vůz Zündapp Janus a především unikátní sbírka historických jízdních kol.

PŘEDVÁLEČNÁ NÁDHERA

„Je to britské auto předválečné výroby. Bylo určené pro nejbohatší vrstvy," představuje nám první novinku náš průvodce Jiří Němeček z Technického muzea a upozorňuje zároveň na několik zajímavých „vychytávek". „Například v zadní části je prolis, aby dámy nemusely v autě sundávat klobouk. Byla tam i skříňka se zrcátkem, aby se ženy mohly upravit," vysvětluje náš průvodce, podle kterého nebylo vůbec jednoduché dvou a půltunovou Lagondu do muzea transportovat a především ji umístit na vyvýšené pódium. „Jako vždy nám s tím pomohla jedna spřátelená firma z Vratislavic. Sami bychom to nezvládli," komentuje Jiří Němeček. Veterán bude v libereckém muzeu k vidění asi rok, pak se do něj pustí restaurátoři.

DVEŘE ZEPŘEDU?

To už ale stojíme před menším autem, které více než elegantními křivkami zaujme kuriózním umístěním dveří. Zündapp Janus se totiž otevírá „na přídi i na zádi". „Je z obou stran téměř stejný, proto dostal název po bohu Janusovi, který měl dvě tváře," vysvětluje inženýr Němeček a otevírá přitom čelní dveře. „Tehdy vymýšleli koncept auta vhodného do města," vysvětluje.

NOVÁ EXPOZICE KOLA

To už ale opouštíme motorizované vozy a přesunujeme se ke zcela nové expozici, která by měla zůstat v muzeu nastálo. Na jedné ze stěn visí více než desítka historický jízdních kol. Jedná se o kolekci zachycující vývoj tohoto dopravního prostředku od dřevěného „cykloodrážedla" přes vysoké kolo až po modernější typ s přehazovačkou. Podle Jiřího Němečka je jedním z nejvzácnějších exponátů kolo Laurin a Klement Slavia z roku 1898. „Na světe jsou už asi jen čtyři," upozorňuje náš průvodce. Sbírku do muzea dlouhodobě zapůjčil liberecký sběratel Pavel Eliáš. Atmosféru expozice doplňují nejen krásně vyvedené cedulky s popisky, ale také figuríny v dobových oblecích. „Do budoucna bychom chtěli jít i touto cestou. Vystavovat nejen motorky nebo auta, ale také přiblížit dobu, z níž pochází, i jakým způsobem fungují," vysvětluje Jiří Němeček, proč jsou v muzeu k vidění například i písty a ložiska. „Chceme, aby se návštěvníci sžili s technikou," dodává na závěr.