Klienti libereckého Jedličkova ústavu mohou od pondělka stimulovat smysly ve speciální místnosti Snoezelen. Zatemněný, bezbariérový a odhlučněný prostor je vybaven řadou pomůcek. Jakmile člověk vejde, ihned pocítí klid, bezpečí.

„K terapii využíváme například bublinkové válce, různé projektory, aromalampy nebo polohovací vaky," přiblížila speciální pedagožka Kateřina Milerová. „S jedním klientem už jsem vyzkoušela bazální stimulaci. Zkoušeli jsme různé masáže, například dýchací a uvolňovací masáže," dodala Milerová.

Těžce mentálně i tělesně postižení klienti si díky místnosti osahají věci jako je třeba obyčejný písek. Ten konkrétně rozvíjí jemnou motoriku prstů. „Oni se ven na pískoviště běžně nedostanou. Pro klienta je to přínosná zkušenost, když ho může vnímat, v tomto případě hmatem," říká pedagožka, jež si místnost Snoezelen v Jedličkárně prosadila.

„Naše multismyslová místnost vyšla asi na padesát tisíc korun a hradila ji Nadace Preciosa," uvedl ředitel Jedličkova ústavu v Liberci Vladimír Ptáček.

S nápadem vytvořit takovouto relaxační místnost přišli v 70. letech minulého století pracovníci civilní služby v sociálním zařízení v Nizozemsku. Název Snoezelen je kombinací nizozemských slov snuffelen tedy čichat a doezelen, což znamená dřímat.