Osud libereckého kina Varšava budou mít tento čtvrtek ve svých rukou zastupitelé. Budou rozhodovat o tom, zda má město zchátralou a už několik let zavřenou budovu prodat, či nikoliv.

Na opravu biografu nemá město peníze. K tomu radnici  nemálo stojí základní údržba opuštěného domu.

„Nemám z toho žádnou radost, ale jiné řešení nevidím. Kdo chce uhájit všechno, neuhájí nakonec nic,“ podotkl náměstek primátorky pro ekonomiku Jiří Šolc (Liberec občanům). „Musíme se starat, aby do domu nezatékalo. Topit, aby tu nepraskalo potrubí. Přitom nevidím žádné možné využití budovy,“ doplnil.

Suma, za kterou bude Varšava k mání, lehce přesahuje sedm milionů korun. Vychází ze znaleckého posudku s tím, že ve veřejné soutěži dostane přednost současný nájemce.

„Varšava je v neuspokojivém stavu. Pokud bychom ji chtěli nechat v majetku města, pak by její oprava přišla na desítky milionů korun. Na to ale město nemá,“ vysvětlil náměstek Šolc. „Podle nových zásad privatizace teď budeme schvalovat teprve záměr, nikoliv samotný prodej. Budeme diskutovat o tom, jestli kino vůbec prodávat,“ dodal.

Protesty proti prodeji

Ostré protesty proti prodeji biografu zazní pravděpodobně na jednání zastupitelů z lavic opoziční Změny pro Liberec. Například Zuzana Kocumová (USZ) už dříve za Změnu kritizovala, že kino vypadlo z projektů IPRM, kde mělo šanci na rekonstrukci za evropské peníze.
Na dnešek svolává dokonce Jan Korytář schůzku zájemců o záchranu objektu kina Varšava v Liberci a jeho přeměnu v kulturně – občanské centrum.

„Nejde o to vytvořit debatní kroužek, ale funkční tým lidí, kteří se pokusí tento objekt zachránit pro veřejné využití v budoucnu,“ píše v pozvánce na facebooku Jan Korytář.

Není to poprvé, co vedení města uvažuje o prodeji kina. Budovu chtěla privatizovat už bývalá koalice v čele s ODS. V červnu roku 2010 o dům projevil zájem jen jeden kupec, který ovšem neprokázal, kde vezme peníze na jeho opravu. Proto město od prodeje posléze ustoupilo.

Budova z roku 1922

„Tehdy jsme připravovali privatizaci s podmínkou, aby zde byl zachovaný kulturní sál aspoň pro sto lidí, třeba pro art kino, aby z budovy kultura úplně nezmizela,“ upřesnil tehdejší náměstek primátora Ondřej Červinka (ODS). „Nejsme ještě dohodnutí, jak budeme hlasovat. Mně osobně se moc nelíbí, že podmínka zachovat kulturní náplň  zmizela a že při koupi dostane přednost současný nájemce,“ doplnil zastupitel.

Třípodlažní budova pochází z roku 1922. Byla postavena jako kino. Stav domu odpovídá jeho stáří.