Měl tu přistávat raketoplán a pást se nosorožci

Jako zlatý důl si představovali Ralsko investoři, kteří čas od času zásobovali média a politiky svými vizemi, jak s areálem naložit. Hned několik firem chtělo v roce 2009 letiště osít tisíci solárními panely. Elektrárna měla být největší ve střední Evropě, nepřinesla by ovšem kýžená pracovní místa, proto se od záměru ustoupilo.

V Ralsku se natáčel i film Tmavomodrý svět, proto se jeden čas usilovalo o přilákání nějaké zahraniční produkce. Vzhledem k tomu, že peníze od filmařů tehdy putovaly státu a město z nich nic nemělo, přestali místní v tehdejší zázrak lidmi s celuloidem věřit.

O něco zajímavější byla myšlenka chovné stanice nosorožců velkohubých. Lidé ji v roce 1993 brali vážně proto, že zazněla z úst někdejšího ředitele liberecké zoo Josefa Janečka, jinak by ji všichni pokládali za sci-fi. Zvířata se v zajetí obtížně rozmnožují a právě rozlehlost Ralska jim měla dodat pohlavní apetit. Potřebných 200 milionů, které měl záměr spolknout, ale nikdy nikdo nesehnal.

O pozemky se pak krátce zajímala Škoda auto, která zde plánovala zbudovat zkušební polygon. Jako by snad Ralsko bylo prokleté, i tento nápad jaksi „zapadl“.

Nejblíže realizaci tak byl paradoxně nápad nejšílenější vybudování obřího zábavního parku s atrakcemi, hotely, zooparkem a golfovým hřištěm. Ten v roce 2000 představila cirkusácká rodina Kludských, která dokonce s Ministerstvem pro místní rozvoj podepsala smlouvu o smlouvě budoucí a vykoupila část pozemků. Park měl podle Kludských zabírat plochu 350 hektarů a být největší v Evropě. Práci zde mělo najít 1 000 lidí. Ale jak už to s podobnými myšlenkami bývá, nedošly naplnění.

Ralsko tak stále zůstává tím, čím je už 20 let - vojenským prostorem, odkud odešli vojáci, a letištěm, kde nic motorového nepřistává. A přitom ke světovému věhlasu letiště Hradčany v Ralsku nechybělo mnoho. Na sklonku 80. let minulého století vyvinuli sovětští konstruktéři raketoplán Buran. Ten se v roce 1988 dočkal prvního bezpilotního letu, čímž předčil i americké raketoplány. Dvakrát obletěl Zemi a přistál na bajkonurském kosmodromu. Jako jediné záložní letiště pro případ poruchy nebo špatného počasí vybrali ruští vědci letiště Hradčany v Ralsku. Víc se o letišti ale v souvislosti s ruským vesmírným programem nemluvilo. Železná opona padla, tok peněz na výzkum se zastavil a raketoplán Buran byl 13. května 2002 zničen v kazachstánském hangáru poté, co se na něj po větrné smršti zřítila střecha. To už byl ale tak zchátralý, že by stejně nevzlétl.