Mladé hubené ženě z úst crčí proudem krev. Nebo strom, jehož koruna je místo listí či ovoce poseta desítkami párů otevřených očí. Tak vidí někteří umělci hrušeň, která jako jediná přežila vyhlazení obce Lidice 10. června roku 1942.Výstavu olejomaleb, grafik, paličkovaných obrazů i plastik, které všechny spojuje jako jediné téma lidická hrušeň, mohou nyní zhlédnout zájemci v libereckém Radničním sklípku.

Nacisté ji nechali bez koruny být

Desítky děl, ztvárněných jak umělci, tak třeba i malými dětmi, jsou zde k vidění denně kromě nedělí od 10.00 do 17.00 hodin až do konce července.

„Když nacisti odstřelovali kostel, urazila tlaková vlna hrušni korunku. To ji zachránilo. Němci předpokládali, že nepřežije, a nechali ji být," přiblížil historii hrušně, zasazené v Lidicích dvěma místními občany v roce 1940, předseda občanského sdružení Lidice Antonín Nešpor.

Němý svědek vyhlazení obce dodnes roste u hlavní cesty Památníku Lidice. V roce 2007 byla hrušeň vyhlášena Památným stromem. Letos se dostala do finále celostátní ankety Strom roku 2012.

První výtvarníky oslovili s námětem lidické hrušně lidé z občanského sdružení před několika lety. Postupně z obrazů a plastik spontánně vznikla celá sbírka, protože legenda o hrušni začala oslovovat další a další umělce. Nyní obsahuje na 40 děl.

I když nás dějiny zlomí, jdeme dál

„I když se letos německý prezident Joachim Glauck omluvil za vyhlazení Lidic a Ležáků, nesmírné utrpení lidí to nesníží. Lidická hrušeň nese poselství, že i když nás tragické události zlomí, je nutné jít dál," řekla primátorka Martina Rosenbergová (ČSSD).

Výstava Lidická hrušeň je putovní. Viděli ji už lidé v Lidicích, Lánech a Tachově.

„Vytvořit sbírku na téma hrušně je dobrý nápad. Strom je jeden z lidických symbolů, vychází z gruntu Lidic, vždyť tam stále roste," podotkl předseda Židovské obce Liberec Michal Hron.