Od té doby proběhlo ještě několik marných pokusů. Domy v okolí ulic Svatoplukova, Klicperova, Andělčina, Mikulášská, Gollova a náměstí Pod Branou vznikly jako zázemí pro zaměstnance textilní továrny magnáta Johanna Liebiega.
„Jako dítě jsem obdivovala zarážky u dřevěných okenic, které byly ve tvaru ženské hlavy v klobouku. Všechny domy působily zvláštním, trochu tajemným dojmem. Každý je jiný a přesto vytváří jednotný celek," říká na adresu městečka Jana Holomková, která bydlí nedaleko.
Čtěte také: Ozdoby z Poniklé mají šanci nás reprezentovat v UNESCO
MÍSTO DŘEVA PLAST
Jenže genius loci se z bývalé zaměstnanecké kolonie rychle vytrácí.
„Probíhají zde četné stavební úpravy, které nerespektují původní řešení, jako jsou výměny oken, střešní krytiny, zateplování a opravy fasád," upozornila už dříve Petra Šternová z památkového ústavu. „Jednotlivé domy přicházejí o nenahraditelné detaily, jako dřevěné okenice nebo mistrovsky vyvedené dveře, které byly pro každý objekt jedinečné. Vybouralo se i osm sekcí nejstaršího dělnického domu, které byly nahrazeny novostavbou a k demolici jednoho dřevěného domu," dodala Šternová.
DALŠÍ POKUS
Pracovní skupina pro Regeneraci městské památkové zóny teď na město znovu zatlačila. „Tato zcela unikátní lokalita zahradního města patří bezesporu k tomu nejcennějšímu, co v Liberci máme. Jedná se spíše o nedopatření, že už dávno není památkovou zónou," uvedl Petr Freiwillig z liberecké pobočky Národního památkového ústavu. Vedení města souhlasí.
„Součástí snahy o záchranu Liebiegova městečka by nemělo být jen vyhlášení městské památkové zóny, ale také nový dotační fond, který by podpořil jeho zachování v původním stylu. Věřím, že návrh podpoří i většina zastupitelů," řekl náměstek primátora Jan Korytář.
Stávající městská památková zóna zahrnuje centrum města a okolí Masarykovy ulice. Liebiegovo městečko by tak mělo tvořit samostatnou vymezenou zónu pod dohledem památkářů.
Kdy ale k tomu dojde, není jasné, protože památkové zóny vyhlašuje Ministerstvo kultury a proces může trvat i několik let. „Nemám nic proti tomu, abychom byli v památkové zóně, ale bylo by fajn, kdyby pak byly nějaké dotace na opravy, které původní ráz zachovají. Jinak si tady z toho někteří brzy udělají, co budou chtít. Sousedi všude narvali plastová okna a dali zateplenou fasádu, takže ten dům vypadá jak ze současného katalogu, je to tu jak pěst na oko," řekl Deníku obyvatel Milan Kazda.
Na městě už se zřízením nového fondu na opravy památek počítají. Určen by měl být pro všechny objekty spadající do městské památkové zóny, které nemají statut kulturní památky.
„V tom vidím největší přínos. Fond by mohl financovat rozdíl nákladnější opravy oproti běžné. Příkladem je použití požadovaných dřevěných oken místo plastových. Město by tím majitele objektů motivovalo," uvedl vedoucí památkářů na radnici Jaroslav Badalec. Ve fondu by podle členů pracovní skupiny mělo být každoročně zhruba tři až pět milionů korun.