Ač počet nemocenských ubývá, v průměru lidé stonají mnohem déle než před rokem. Vliv na to může mít i vyšší výskyt závažnějších onemocnění. „Celorepublikový průměr pracovní neschopnosti je 46,72 dnů. Délka nemoci se oproti loňsku prodloužila o tři dny," uvedla mluvčí ČSSZ Jana Buraňová.
V Libereckém kraji lidé na neschopence tráví jen 44 dnů. V porovnání s loňskem se však i zde nemocenská prodloužila, a to o jeden a půl dne. Zajímavé je, že podle údajů ČSSZ ženy marodí o pět dnů déle než muži.
Nejdelší dobu léčení vyžaduje tuberkulóza a onkologická onemocnění, která člověka podle statistik vyřadí z práce asi na půl roku. Většina druhů rakoviny však může trvat i déle.
„Na nemocenské jsem od května, kdy jsem byla na operaci. V létě následovalo ozařování a chemoterapie. Pravidelně musím chodit na vyšetření a kontroly, od ledna bych chtěla nastoupit zase do práce. Lékař mě už ale straší s invalidním důchodem," řekla čtyřiapadesátiletá Dana Jánská, která prodělala rakovinu děložního čípku.
Nejen v Libereckém kraji, ale i ve zbytku republiky jsou lidé nejnáchylnější k nemocem dýchací soustavy. „Respirační choroby v Česku prodělalo zhruba 150 tisíc žen a 133 tisíc mužů. Takto vzniklé dočasné pracovní neschopnosti měly zároveň nejkratší průběh. Průměrně trvaly 17 dní," doplnila Buraňová.
Nejvíce nemocných bylo ke konci září v Praze, Středočeském a Moravskoslezském kraji.