„Moje skutečná cesta za textilem ale začala náhodou. Po gymnáziu jsem se přihlásil na učitelství, kombinaci matematiky, slovenského jazyka a estetiky. Vše se změnilo úspěšným složením zkoušek na Fakultu průmyslových technologií v Púchově,“ svěřil se Štefanov. Pod vlivem přednášky o programu Erasmus+ se rozhodl nabýt znalosti i jinde a poznat svět. Jelikož domovská škola měla partnerskou smlouvu jen s Textilní fakultou Technické univerzity v Liberci, výběr místa studentského pobytu byl jasný.

„První týden jsem to měl opravdu chuť vzdát a vrátit se zpět. Nakonec díky zápřahu a Buddy systému (přidělený kamarád pomáhající zahraničnímu studentovi, pozn. redakce) jsem na útěk přestal myslet a ponořil se do studia,“ popsal první dojmy mladý student.

Ilustrační foto.
Studii na novou čtvrť v Liberci zaplatí Syner. Bydlení tam najde až 2 500 lidí

Liberec ho okouzlil svou nádherou a majestátností. Zdejší prostředí a studium ho nakonec natolik očarovaly, že se rozhodl původně semestrální pobyt prodloužit. „Vše, co vím, jsem se naučil právě na škole v Liberci. Velkou zásluhu na tom má nejen vybavení samotné katedry a fakulty, ale i přístup zdejších přednášejících. Fakulta dostála své pověsti, která se o ní šíří,“ prohlásil Štefanov.

Měl i dvakrát možnost prezentovat své oděvy na módní přehlídce, která zahajovala výstavu studentské designérské tvorby. „Poprvé to bylo loni v lednu, kdy jsme měli zpracovat oděv na téma Voda. Inspiroval jsem se volavkou, jelikož mě fascinuje svou velkolepostí,“ nastínil tvorbu Štefanov.

Podruhé prezentoval svou závěrečnou práci, která oslavovala lidovou tvorbu. „Snažil jsem se přetvořit různé techniky, které používaly už naše babičky, a obohatit je o moderní technologie. Zkombinoval jsem lidový kroj a futuristické období 60. let 20. století,“ uvedl návrhář.

Výstava Jiřího Pačinka v liberecké kavárně Pošta
Může za to Jakub sklář, říká sklářský mistr a výtvarník Jiří Pačinek

Když mu skončil dvousemestrální pobyt, provázela ho neodbytná myšlenka: sem se chci vrátit, studovat a žít. V Púchově složil státní závěrečné bakalářské zkoušky s vyznamenáním a podařilo se mu získat exkluzivní stáž ve firmě Adient. „Od textilu jsem si odběhl k výrobě autosedaček. Mým úkolem je návrh potahu pro autosedačku, která se upravuje na míru pro dané postižené dítě,“ přiblížil Štefanov.

Na konci léta ho čeká nástup do navazujícího magisterského programu Textilní inženýrství už v Liberci. „Určitě se chci věnovat i práci na nových nápadech, kterých mám v hlavě požehnaně, jen kdyby nebylo tak málo času,“ dodal student.

Ricardo Hoineff, který v současné době žije a tvoří na Slunečné, kousek od Nového Boru.
Výtvarník Ricardo Hoineff: Mám obrovské štěstí na lidi. A to v životě dělá hodně