„Víme, že už za 10 let začnou první problémy. Bude větší poptávka po umístění v některém sociálním zařízení, s čímž musíme začít něco dělat už dnes," připouští Petr Tulpa (SLK), radní Libereckého kraje pro sociální věci.

Další sociální domy

Kraj zde zřizuje 8 domovů důchodců, jejichž kapacita je už dnes naplněna. Aby se vyrovnal s nárůstem důchodců mezi lidmi, bude muset jejich kapacitu zvýšit. Podle Tulpy to půjde jen na úkor hledání nových prostor. „Nafukovat stávající domovy už nemůžeme. Bude třeba hledat nové, například bývalou jabloneckou porodnici, domy sociální péče v Jestřebí nebo v České Lípě. Tyto nemovitosti nám patří a zatím nemají žádnou náplň," podotýká Tulpa.

Stávající penzijní systém přerozděluje peníze vybrané na sociálním pojištění mezi důchodce. Dnešní pracující tak platí dnešní seniory. Populačně silné ročníky 1970 1980 ale způsobí kolem roku 2030 boom důchodců a nebude dost pracujících, kteří by jim na penzi vydělali. Což podle odborníků způsobí sociální problémy, pokles životní úrovně a zkázu důchodového systému.

„Jakmile přijdou do důchodu Husákovy děti, za kterými je obrovský propad v porodnosti, jaký naše populace v novodobé historii nepamatuje, systém havaruje. Pracující nezvládnou vydělat na seniory dost peněz," potvrzuje prezident Asociace penzijních fondů Karel Svoboda.

Zvedají prst

Uvědomují si to i domovy důchodců, jejichž ředitelé dnes varovně zvedají prst. Už dnes totiž senioři sypou do systému financování sociálních služeb 85% svých penzí. Dnes obyvatel domova platí ze svého důchodu za stravování, ubytování a praní sumu v rozsahu od 7,5 do 11 tisíc korun.

„Pokud dnes činí průměrný starobní důchod zhruba 10 tisíc korun, tak je zřejmé, že senior za pobyt vydá převážnou část své penze. Ekonomové svorně tvrdí, že státní penze bude v budoucnu nižší a nižší. Přitom cena takzvaných hotelových služeb v domovech určitě nižší nebude. Já osobně se domnívám, že situace důchodců v budoucnu bude horší než je tomu dnes. Pochopitelně pokud nedojde k nějakým systémovým změnám," zamýšlí se Radim Pochop, ředitel Domova důchodců Český Dub.

Změnou o které mluví by mohl být takzvaný II. pilíř, neboli důchodové spoření. Zatím se do něj mnoho lidí nehrne, vládní úředníci jsou k němu ale optimističtí.

„Ze všech prognóz vyplývá, že státní důchody budou za 30 let výrazně nižší, než ty dnešní, a proto je důležité zavčas si začít odkládat peníze na vlastní důchod," vysvětluje Radek Urban, náměstek ministra financí.

„Dnes platí každý z nás 28 % na pojistném na důchodové pojištění a celá tato částka jde na výplaty dnešních důchodů. Vstupem do druhého pilíře budete státu posílat na pojistném na důchodové pojištění jen 25 % a zbylá tři procenta si spoříte sami výhradně na svůj důchod. Podmínkou je, že si k tomu přidáte dvě procenta ze své hrubé mzdy," vysvětluje Urban.

Odborníci také předpokládají, že budoucí důchodci budou jiní, než jsou ti dnešní. Nejen zdravější, finančně gramotnější, ale i ochotnější svůj problém lépe řešit. To by mohlo dopady přebytku seniorů a nedostatku pracujících vyřešit.

„Myslím si, že procento důchodců se sice zvětší, ale zvýší se i procento těch, kteří nespadnou do našeho záchytného systému a postarají se o sebe sami. Navíc se zlepší kvalita lékařské péče. To všechno může se systémem ještě hodně zahýbat," tvrdí Petr Tulpa. Souhlasí s tím i Radim Pochop, podle jehož slov by poptávka po domovech důchodců nemusela být tak velká.

Senior = čilý tvor

„Optimisté jsou přesvědčeni, že senioři budoucnosti budou v lepší zdravotní kondici. Ostatně ve vyspělých zemích tomu tak je, není výjimkou, že osmdesátiletý manželský pár chodí na golf a dvakrát ročně jezdí na dovolenou," konstatuje Pochop.

Podle psychologů zatím není důvod k panice. Dle psychoterapeuta Petra Moose je strašení dnešních lidí, že nebudou mít penzi, pouze pokrytectvím. „Žití na dluh bylo tímto státem dlouho propagované. Zadlužená je dnes celá země. A najednou se řekne, že kdo žije na dluh a nešetří si na důchod, je blbec," kroutí hlavou Moos (více v rozhovoru).

Klinický psycholog Petr Moos odpovídá Deníku na otázky související s důchodovým systémem

Psychoanalytik: Nestrašte důchodce, nejsou blbí

Myslíte si, že důchodci budou pro tento stát opravdovou hrozbou, jakmile se jejich počty zvýší?
Nedělejme z důchodců jakýsi apendix společnosti, kterého je třeba se bát. Tito lidé za sebou mají léta produktivního věku, placení daní, přispívali na tento stát a zaslouží si úctu. Najednou se z nich dělá problém a strašák do budoucna.

A problém to pode vás nebude?
Kdo to dnes může říct? Ti ekonomové ve vládě, ti znají jen tabulky má dáti dal. Nezamýšlejí se nad celou záležitostí celospolečensky. Je to jen sbírka účetních. Nikdo z nás neví, co bude za 20 30 let.

Ale shodneme se asi na tom, že by se to dnes mělo řešit, co za ta léta bude.
Ano, ale nemůžeme čekat od lidí, kteří byli léta vychováváni žít na dluh, že náhle změní své návyky. Konzumní mašinerie je nutila brát si hypotéky, úvěry, půjčky a leasingy. Stát se choval přesně opačně, než měl. Neučil lidi šetřit.

Vidíte nějaké nebezpečí v dnešních snahách o penzijní reformy?
Mně se hlavně nelíbí, jak se ty lidi straší. Říká se jim, že až budou v důchodu, tak skončí pod mostem. Takovéhle jednání je podle mě nebezpečné. Vyvoláváním úzkosti totiž získáváte moc nad davy. Dav se chová stádně a lépe se ovládá. Já spatřuji v dnešních snahách strašit důchodce jen mocenský politický nástroj.

Co je podle vás problémem dnešních důchodců?
Určitě ne to, že by byli blbí a neuměli si nic spočítat. V tomhle ohledu mě velmi urazil předvolební fašistický klip „Přemluv bábu". Z něj vyplynulo, že důchodci jsou stádo dementů, kterým by se nejlépe měla vzít občanka a zakázat jim volit. Senioři přitom nejsou hloupí. Spíš mají třeba nižší finanční gramotnost, než mladí lidé. Ale to se nesmíme divit, vyrostli či žili ve dvou různých režimech.