VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Kráčel přes hory doly k opeře

Liberec - Pavel Vančura, operní sólista libereckého divadla, získal nominaci na Cenu Thálie.

19.3.2010
SDÍLEJ:

OPERNÍ SÓLISTA DIVADLA F. X. ŠALDY PAVEL VANČURA získal nominaci na Cenu Thálie 2009.Foto: Klub přátel liberecké opery

Přiblížil se večer, kdy se v pražském Národním divadle budou předávat Ceny Thálie. Za kategorii Opera, za mimořádný mužský jevištní výkon v roce 2009, jsou nominováni dva liberečtí operní pěvci, Rafael Alvarez a Pavel Vančura. Další nominovanou herečkou divadla F.X. Šaldy v kategorii činohra nejlepší ženský jevištní výkon je Markéta Tallerová za postavu kabaretní umělkyně Loly Blau v inscenaci Dnes večer: Lola Blau. Slavnostní vyhlášení proběhne v přímém přenosu 20. března 2010 na prvním programu České televize. Ve spolupráci v Klubem přátel liberecké opery přinášíme rozhovor s jedním z nominovaných pěvců Pavlem Vančurou, který povídal o své cestě k opernímu zpěvu.

Jak vnímáte svou nominaci na cenu Thálie?
Kdyby mi někdo před patnácti lety řekl, že získám nominaci na Cenu Thálie, těžko bych uvěřil. Moje cesta k opeře byla naprosto netradiční.

Mohl byste říci něco o svém dětství a tuto cestu poodhalit?
Své dětství a mládí jsem prožil v Čáslavi. Vzpomínám na své skvělé rodiče, kteří mi dnes chybí. Můj otec byl rodový sedlák a skvělý táta, maminka se netěšila příliš pevnému zdraví, trpěla těžkým astmatem, ale skvěle hrála na klavír a zpívala na kůru v kostele, mě brala s sebou. Její otec byl také výborný klavírista.

Jak jste se dostal do Světlé nad Sázavou?
Do Světlé nad Sázavou jsem se přiženil. Když mi bylo asi osmnáct, zpíval jsem na kůru v Čáslavi první sóla. Pak přišla nabídka na účinkování v sboru ve Světlé nad Sázavou. Dnes se tento sbor jmenuje Gaudeamus. Zde jsem se seznámil se svou příští manželkou. Po svatbě jsme žili sedm let v Čáslavi, ale pak jsme se vrátili do Světlé a koupili sídlo – „baráček téměř na spadnutí“ – v lesích, v přírodě. To bylo v roce 1990. Od roku 1990 jsem jednou až dvakrát týdně dojížděl 155 kilometrů z Liberce do Světlé.

Máte za sebou i dlouhou kariéru varhanáře…
Něco malinko o tom vím, přes dvacet let jsem se tím živil. Za socialismu tato práce nebyla příliš preferovaná, v Čechách bylo i mnohem méně firem než dnes. Varhanáři tedy měli moc práce, protože varhany v kostelech byly zanedbané. Škola pro obor varhanář neexistovala. Učil jsem se v Kutné Hoře v podniku Organa a jezdil do Prahy, kde jsem se vyučil spolu s truhláři. Neloučil jsem se s tímhle řemeslem rád, ale dnes už bych se nevracel, ztratil jsem kontakt s novým vývojem řemesla.

Jakou cestou jste se tedy ubíral směrem ke kariéře operního pěvce?
V mládí by mě nenapadlo, že bych mohl zpívat v opeře. Bylo to pro mě posvátné. Mezníkem se pro mě stal jeden horký letní den. Sekal jsem trávu na zahradě a najednou vedle zastavilo auto a vystoupil do trenek oblečený dirigent amatérského orchestru. Zeptal se: „Chtěl bys sólo v Blodkově opeře V studni? Zpíval bys Janka.“ Chvíli jsme se přeli, ale přesvědčil mě. Další titulní role zpívali profesionálové, ostatní účinkující byli místní amatéři. Úspěch byl nečekaný. Sólista Národního divadla v Praze Vojtěch Kocián, který v opeře také účinkoval, nechtěl uvěřit, že nejsem nikde v angažmá v divadle a jedná se o moji první roli.

A vaše cesta do Liberce?
Svou roli sehrála náhoda. Do Kutné Hory přijela liberecká opera s představením Prodaná nevěsta. Rozhodl jsem se, že Liberec se stane mým působištěm. Napsal jsem dopis panu Dáňovi a ptal jsem se, zda občas nepotřebují basistu, že bych rád vstoupil do angažmá. Když jsem přijel a rozezpívával jsem se, zaslechl mě dirigent Martin Doubravský… Nabídli mi roli Surina v Pikové dámě a hned vzápětí vodníka v Rusalce. Myslel jsem si, že špatně slyším… Později přišla práce na poloviční úvazek a nakonec i na celý.

Vy jste se tedy vypracoval na pozici operního pěvce bez klasického hudebního vzdělání?
Jako jeden z mála jsem začal zpívat, aniž bych se kdy zpěv učil. Až během zkoušek na Pikovou dámu jsem začal jezdit do Havlíčkova Brodu k jedné pedagožce. Když v Liberci začali zkoušet Hoffmannovy povídky, hostoval tu pan René Tuček, který mi řekl, že bych potřeboval učitele, chlapa, nějakého zkušeného. Pochopil jsem, že se jedná o nepřímou nabídku. Zavolal jsem mu ale asi až za dva roky. Perfektně mi vše vysvětlil, ukázal a co řekl, na tom nic neměním, jen to prohlubuji.

Jak je to u vás s trémou, zažíváte ji?
Trémou trpí úplně každý, jen na někom třeba není moc vidět. Někoho sráží, někoho napruží. Já jsem se s ní naučil žít, vymezil jsem ji do určitých mantinelů. Už mi nevadí, jsem na ni zvyklý. Spíš cítím zodpovědnost. Musím vystoupit před lidi, kteří si zaplatili, je tu celý orchestr… jedná se o kolektivní práci. Když jednomu něco nevyjde, kácí se dílo všech. To není o penězích, to je o něčem vyšším. Před každým vystoupením se modlím. Musím sám cítit, že se to povedlo, pak jsem spokojený.

Jaké jsou vaše oblíbené opery?
České opery by se měly hrát častěji. Divadla v českých zemích by měla dávat alespoň jednu českou operu za sezónu. Moc rád jsem zpíval Bonifáce v Tajemství nebo hraběte v Jakobínovi. Ze zahraničních autorů miluji Čajkovského. V ruské hudbě cítím poetičnost, nesmírnost té země, smysl pro melodii. Repertoár by se měl zpestřit českou, ruskou nebo třeba francouzskou operou. Krásnou hudbu nabízí třeba Faust a Markétka.

V nominaci na Cenu Thálie se uvádí: „Pavel Vančura patří k předním sólistům liberecké opery, věnuje se však i koncertnímu zpěvu. Příkladná práce a kultivování vrozených dispozic ho přivedly od menších rolí až k velkým postavám Mefista (Faust a Markétka) či Dalanda (Bludný Holanďan). Jako Marbuel přesvědčil porotu výborným zvládnutím pěveckého partu i hereckým ztvárněním hlavní komické postavy čerta.“

Autor: Roman Dobeš

19.3.2010 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Liberecká slonice Rání v roce 1982.
3

Zoo hledá historické fotky se slony

Policie. Ilustrační foto.

Chtěl do hospody po zavíračce, ani jednou mu to nevyšlo

Desítky rodičů nezapsaly děti do školky. Hrozí jim pokuta

Severní Čechy - Podle zákona musí rodiče povinně zapsat do mateřské školy své ratolesti. Jde o děti narozené v době od září 2011 do konce srpna 2012.

Svému známému půjčil 190krát, peníze už asi nikdy neuvidí

Liberec – Neuvěřitelný případ podvodu teď vyšetřuje liberecká policie. 24letému mladíkovi z Bruntálska se podařilo vylákat ze svého známého z Liberecka 3,3 milionů korun.

Kam za zážitky nejen o víkendu? Inspirujte se na novém webu Tipy Deníku

Chcete mít přehled o kulturních, sportovních a dalších akcích ve všech regionech? Pak navštivte naši stránku www.tipydeniku.cz, kde najdete fůru inspirace co podniknout nejen o víkendu.

Festival pod Troskami vrcholí hvězdnými jmény

Sedmihorky – Na Sedmihorském létě vystoupí dvě legendy v jednom týdnu. Do Českého ráje přijede Marie Rottrová a Paddy Kelly.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení